Sokolí pár už na teplárenském komíně zdomácněl. Vyvede opět mladé?

„Očekávám, že mláďata se budou rodit každým dnem, protože 10. března již samice pevně seděla,“ říká ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, které zkoumá volně žijící živočichy. Místo k hnízdění si pár hledá vždy zkraje roku, na vejcích sedí samice zhruba měsíc, mláďata se kroužkují asi po 20 dnech, za dalších 25 dnů jsou schopná bezpečně létat, budku pomalu opouštět a žít ve volné přírodě. 

Loni, rovněž v čase Velikonoc, se zde narodila tři mláďata a byla to mimořádná událost. Jak tehdy upozornil ornitolog Beran, v literatuře žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách, kromě Šumavy, nejsou. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

Každé sokolí mládě loni dostalo 10. května dva kroužky. Jeden, odečítací, nese jen tři znaky a lze ho přečíst dalekohledem či pomocí fotopasti. Druhý, národní slouží k přesné evidenci ptáka v databázi kroužkovací stanice. Je to jakýsi ptačí průkaz.

„Bohužel o loňských českobudějovických mláďatech zatím nemáme žádné zprávy. I když spíše asi bohudík. U mladých ptáků jsou odečty většinou spojené se zraněním či úhynem. Hnízdit sokoli začínají až ve druhém, častěji až ve třetím roce života. Na hnízdištích je pak výrazně větší šance na odečet jejich kroužků. Nalézt toulající se mladé ptáky v krajině a odečíst jejich kroužek je velmi obtížné. Doufáme tedy, že o mláďatech z Budějovic uslyšíme v následujících letech,“ vysvětluje Václav Beran.

Na projektu, který přispívá k záchraně ohroženého dravce, se Teplárna České Budějovice podílí od prosince 2016, kdy byla na ochozu 160 metrového komínu umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a každý další rok na podzim opět. A ornitologové doufali, že by se mohl utvořit sokolí pár a zahnízdit, což není ve stotisícové jihočeské metropoli běžné. A to se loni i letos stalo.

„Odpovědný přístup k životnímu prostředí je přirozenou součástí naší práce. Kromě provádění ekologizace vlastního provozu rekultivujeme také odkaliště Hodějovice, kam se postupně vrací přírodní ráz původního meandru Hodějovického potoka. A podpora populace ohroženého sokola stěhovavého patří mezi další vítané projekty,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny.

Sokolí pár si místo na komíně výtopny Vráto nevybral náhodou. Umístění budky je velmi bezpečné a areál nabízí přirozené přírodní prostředí. Sokoli se ve městě pohybovali již několik let, ale kromě těch „teplárenských“ dosud nevytvořili pár a nezahnízdili, často totiž šlo o zimující ptáky ze severu Evropy.

Dospělosti se dožije jen asi třetina jedinců, v přírodě přežijí jen ti nejsilnější. Samičky se posouvají od svého rodiště minimálně několik desítek kilometrů a hledají nová teritoria. Ta by se teď mohla rozšířit dále do kraje.

Každodenní dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu.