středa 13. listopadu 2019 Tibor

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat.

Budějovický Majáles je fenomén

Největší českobudějovický Majáles na světě. To je jedno z hesel, které vymysleli studenti, kteří organizují Budějovický Majáles. Je to slogan, který si dělá legraci z vlastní akce a jistě tím zaujal. Každopádně minimálně v České republice není žádný jiný.

Podívejme se, jak majáles probíhá v jiných částech republiky, například v Praze a v dalších krajských městech. Před několika lety se organizace chytli agentury a z Majálesu se stal čistě komerční event – prostě "obyčejný" komerční hudební festival, kterých jsou po republice desítky. Přijdete, poslechnete, zapaříte, možná potkáte pár známých, kteří měli na to dát několik stovek za české známé kapely. Nic proti tomu. Taky někdy na takový festival zajdu a nejsem sám. Ale přeci jen tam jdu kvůli některým interpretům. Jde tedy jen a pouze o poslech hudební produkce.

Vraťme se ale k Majálesu. Jsou to už stovky let, kdy se majáles stal jarním svátkem studentů a v jeho průběhu byla tolerována provokativní studentská recese. Později se k tradicím majálesu přidal průvod a volba krále majálesu. Šlo prostě o studentskou slavnost. Právě proto je ten Budějovický Majáles tak jedinečný. Je to skutečný studentský festival organizovaný samotnými studenty pro studenty a má status největšího neziskového festivalu v České republice. V tom tkví jeho hodnota. A na to můžeme být v Budějcích právem hrdí.

Letos poprvé jsem měl možnost nahlédnout do chodu Budějovického Majálesu a musím říct, že jsem byl ohromně překvapen. To nasazení a nadšení studentů, kteří tento svůj svátek sami připravují, je enormní. Rozpočet festivalu je v řádech stovek tisíc, což je v porovnání s těmi komerčními milionovými festivaly ohromný rozdíl. Ale tady si studenti (18-20 let) sami tvoří rozpočet celého festivalu a berou to skutečně zodpovědně. Navíc nikdo z nich za to nemá ani korunu.

Viděl jsem sice jen část velmi bohatého programu, který byl de facto pět dní v kuse celkem na třiceti scénách. A to proto, že se nejedná už jen o hudební festival. Studenti do programu zahrnuli také divadlo, filmy, přednášky, besedy, módní přehlídku, charitativní second hand a mnoho dalšího. Něco málo z programu se odehrávalo i u nás v Žižkárně, ale i to mi stačilo, abych nasál velké množství energie. Viděl jsem na vlastní oči ten jejich zápal, odhodlání a koncentraci na to, aby tenhle jejich svátek stál opravdu za to.

Sám se ve svých 34 letech cítím stále mladý a už i relativně zkušený. Zkušenosti jinak, než lety a praxí nezískám, a vím, že abych byl stále v obraze a udržel si krok s dnešní dobou, je potřeba se obklopovat mladými a jejich pohledem na svět. Proto jsem za tuto příležitost, alespoň částečně se na Budějovickém Majálesu podílet, moc rád. Je to ideální příležitost, jak pro studenty, tak pro naši i starší generaci. Studenti získávají s organizací takové události velmi cenné zkušenosti. Pro nás ostatní je to velmi cenný pohled na zapálení a myšlení dnešní mládeže.

Držím českobudějovickým studentům palce s organizací dalších ročníků tohoto fenomenálního festivalu a zároveň děkuji těm, kteří nám před Majálesem pomohli během jednoho měsíce připravit Žižkárnu do takového stavu, abychom mohli organizátorům tento prostor poskytnout.

Autoři | Foto Dan Kubát

Štítky Blog, Jan Mádl, Budějovický Majáles

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.