Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

Zkoumat okolnosti ukrytí relikvie bude dobrodružství, říká historička k vzácnému nálezu

Nedávný nález schránky s relikvií v Milevsku, částí hřebu považovaného za hřeb z Kristova kříže, slibuje dobrodružství pro historiky. Relikvie měly pomoci lidem ke spáse, kromě Karla IV. vlastnili zajímavý svátostný soubor i Rožmberkové. Archeologové našli schránku s relikvií v dutině v trezorové místnosti milevského kláštera. Zástupci vědy a církve o ní informovali v pondělí.

Předměty spjaté s Ježíšem a Pannou Marií jsou mezi relikviemi nejvýznamnější. Historička Eva Doležalová upozornila i na zajímavé okolnosti milevského nálezu - jak umístění v tamním klášteře, tak i přibližné datování pozůstatků schránky, kterou tvoří dřevo ze 4. až 5. století. „To vše přináší nové informace, které budou muset být zasazeny do širšího historického a společenského kontextu," konstatovala historička z Historického ústavu Akademie věd ČR. „Dešifrování souvislostí uložení relikviáře ve zdi milevského kláštera je pro nás impulzem k dalšímu výzkumu. Pro historika je takový nález skutečným dobrodružstvím, vzbuzujícím touhu pochopit, jak naši předci žili a co je přimělo relikviář ukrýt," řekla odbornice na církevní dějiny.

K chybějícím informacím o cestě relikvie do Milevska uvedla, že se historikům možná zadaří propojit už známé, zdánlivé nesouvisející informace a „záhadu“ objasnit. „Zdá se mi pravděpodobné, že (hřeb) zde byl ukryt za husitských válek, respektive před útokem husitů na zdejší klášter roku 1420, při němž byl konvent poničen a vypálen a na krátkou dobu také opuštěn," nastínila Doležalová. Do Milevska ale možná připutoval z jiného kláštera, jehož členové ve válečných letech hledali azyl, nebo ho mohl nechat ukrýt nějaký šlechtic.

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně...

Ostatky svatých se podle historičky šířily od pozdní antiky. Doležalová podotkla, že z těch významnějších se na české území patrně dostaly nejdříve relikvie svatého Klimenta v souvislosti s cyrilo-metodějskou misií.

Nejvíce relikvií spjatých s Kristem pak do českých zemí připutovalo za Karla IV. Doležalová ale upozornila na to, že panovník navazoval už na svou matku Elišku Přemyslovnu. „Trn z Kristovy koruny měla ona, další dva získal její syn Karel, jeden další byl už dříve uložen v klášteře Zlatá Koruna. Karel IV. nechal jeden ze svých trnů umístit do vrcholu nově pořízené svatováclavské koruny," řekla historička.

Svátek svatého Kopí a Hřebu Páně

Panovníkovi se podle ní podařilo v Čechách soustředit „obrovské množství“ svátostných předmětů. „V (pražské) katedrále byl navíc uložen i říšský poklad, který Karel držel jako římský král od roku 1350. Jeho součástí bylo mimo jiné i takzvané Longinovo kopí či jeden z hřebů Kristova kříže," uvedla historička. „Panovník pro ně nechal papežem ustanovit zvláštní svátek svatého Kopí a Hřebu Páně. Tyto i další relikvie pak byly za života Karla IV. i za vlády Václava IV. vystavovány v Praze na Dobytčím trhu každoročně. Do Prahy za nimi přicházeli poutníci z celé Říše," řekla Doležalová. Další fragment hřebu získal Karel IV. v roce 1355 a stal se součástí svatovítského pokladu.

„Ve stejné době jako Karlův svátostný soubor se dotvářel i ten vlastněný Rožmberky, kteří pravděpodobně ve snaze napodobit pražský dvůr nechávali ukazovat relikvie poutníkům v Českém Krumlově," doplnila Doležalová. Mezi těmito svátostnými předměty je zmiňován také úlomek dřeva z kříže, hřeb ale mezi nimi zřejmě nebyl.

Relikvie by měla zůstat v milevském klášteře

Milevský nález by tak podle Doležalové ukazoval, že cenných relikvií se do českých zemí dostalo za vrcholného středověku více. „Možná i souvisely s dobou panování Karla IV. a s dobovou atmosférou volající po návratu ke křesťanskému ideálu a varující před příchodem Antikrista a počátkem posledního věku," míní historička. Dodala, že relikvie byly sbírány nejen z obdivu ke světcům, vlastníkům měly dopomoci i ke spáse duše.

Historička předpokládá, že relikvie zůstane v milevském klášteře. „Je už napořád s touto institucí spojená. Otázka, jakým způsobem bude zpřístupněna návštěvníkům - poutníkům i jen zájemcům o historii - je ale nyní asi spíš jen v rovině úvah," uzavřela Doležalová.

Hodnocení článku je 80 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Martin Frouz

Štítky ČR, archeologie, církve, Milevsko, Eva Doležalová, klášter, Karel IV. Lucemburský, dobrodružství, Rožmberkové, Panna Marie, Akademie věd České republiky, Praha, Václav IV. Český

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zkoumat okolnosti ukrytí relikvie bude dobrodružství, říká historička k vzácnému nálezu  |  Společnost  |  Zprávy  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.