Pondělí, 5. července 2021, 16:00
Ve spolupráci Archeologického ústavu Filozofické fakulty JU a organizace Gulag.cz byl vyprodukován krátký dokumentární film. Ten se kromě představení archeologického výzkumu Gulagu široké veřejnosti stane i součástí vzdělávací pomůcky pro střední i základní školy.
Dokumentární film mapuje takřka týdenní pochod tajgou k táboru Gulagu v Mramorové soutěsce, který se nachází v pohoří Kodar v Zabajkalské oblasti.
Na tomto místě byla mezi lety 1949–1951 těžena uranová ruda pro výrobu první sovětské atomové bomby. V době svého založení se Borský pracovně-nápravný tábor nacházel zcela mimo dostupnou civilizaci (nedaleká Bajkalsko-amurská magistrála byla dostavěna až později) a prošlo jím téměř čtyři tisíce vězňů, mezi nimi byli i němečtí zajatci z 2. světové války. Nedlouho po zahájení provozu se ukázalo, že zásoby uranu jsou zde oproti očekávání malé a tábor byl kvapně uzavřen 3. října 1951. Velké množství táborových objektů, včetně ohrazení z ostnatého drátu, brány s vrátnicí, strážní věže či samotky, bylo do dnešních dnů velice dobře zachováno – zejména díky rychlému opuštění, mrazivému klimatu vysoko v horách a odlehlosti od civilizace. Záměrem expedice uskutečněné již v roce 2016 bylo dané relikty zdokumentovat a „zpřístupnit“ toto temné dědictví lidské historie široké veřejnosti.
Expedici charakterizuje přízvisko nízkonákladová; byla tvořena pouze dvojicí účastníků – Lukášem Holatou z Archeologického ústavu FF JU a Radkem Světlíkem. „Pro archeologickou expedici to není ideální počet, vždy je dobré cestovat alespoň ve třech, nejen kvůli pohybu v horách, ale i z důvodu, že se lépe rozloží zatížení batohů. Ty byly extrémně těžké, vážily kolem třiceti kilogramů,“ popisuje Lukáš Holata. Expedice začala ve městě Čara, odkud se dva mladí archeologové vydali do pohoří.
Kodar podél řeky Střední Sakukan. Při cestě kolem řeky nalezli další dva tábory, z nichž se bohužel dochovalo jen málo pozůstatků. Přesto objevili několik nezborcených budov – pozůstatky úpravny uranové rudy (snad drtička či třídírna), pily a strážní věže. „Několikrát se mi stalo, že jsem si v terénu roztrhl kalhoty o ostnatý drát. Sledoval jsem jej a najednou se proti mně objevila strážní věž; až poté jsme si uvědomili, že se celou dobu pohybujeme v bývalém gulagu,“ vzpomíná Holata, který v jedenáctiminutovém dokumentu zmiňuje mimo jiné i nečekaná setkání se soby nebo rozdělávání ohně v dešti, který je po cestě provázel prakticky neustále. „Horské potůčky se změnily v rozvodněné řeky. Kvůli složitému brodění jsme za den ušli třeba jen tři kilometry,“ vzpomíná.
Hlavním cílem byl však tábor nacházející se v jednom z bočních údolí Středního Sakukanu zhruba 30 kilometrů od Čary. Přes nesnáze po cestě, nepřející počasí a rozvodněné toky nakonec dorazili do Mramorové soutěsky. Zde se nachází ve výšce kolem 1 800 – 2 150 metrů nad mořem obdivuhodně zachovalé pozůstatky těžebního komplexu a tábora Mramornyj Ključ, jehož vězni dobývali uran v mnoha přilehlých štolách. V Mramorové soutěsce strávili archeologové čtyři dny podrobnou dokumentací pozůstatků tábora i samotné těžby. Kromě detailního popisu tábora a 360° panoramatických snímků pro „virtuální prohlídku“ tábora provedli i fotogrammetrickou dokumentaci budov a nalezených předmětů, které posloužily k tvorbě 3D modelu a galerii předmětů Gulagu. „Pro focení z výšky bychom za normálních okolností použili dron, ale ten si vzít do Ruska na turistické vízum nejde. Využili jsme proto draka, který unesl malý foťák,“ popisuje archeolog improvizaci v sibiřské divočině. Získané poznatky z expedice se také staly součástí prvního uceleného shrnutí „Archeologie Gulagu“ publikovaného v prestižním nakladatelství BAR Publishing (Oxford).
Snímek přináší jiný pohled na archeologický výzkum; ten se nemusí striktně zaměřovat pouze na poznání „dávné“ minulosti, ale může přinést zcela ojedinělé svědectví i pro období 20. století – v tomto případě temné dědictví („Dark Heritage“) a zločiny komunistických, potažmo totalitních režimů. „Za dalších sto let už možná tyto materiální pozůstatky vůbec nebudou k dispozici, nebudou ani pamětníci. Lidstvo by nemuselo mít představu, že něco takového vůbec existovalo,“ dodává Lukáš Holata.
Pořízené záběry na expedici mohly být zpracovány díky projektu financovaného Technologickou agenturou ČR, který je řešen ve spolupráci Filozofické a Pedagogické fakulty JU s organizací Gulag.cz. Lukáš Holata je jeho hlavním řešitelem. Film byl začátkem června zpřístupněn široké veřejnosti na Youtube, prostřednictvím kanálu Gulag CZ. Bude mít však i další uplatnění. Stane se součástí vyvíjeného vzdělávacího nástroje. Bude tvořit doplněk k 3D vizualizaci života v táboře Gulagu ve virtuální realitě; účelem filmu je mladším generacím názorně demonstrovat, že zobrazená rekonstrukce tábora ve VR není fikcí, ale vychází z pečlivé archeologické dokumentace skutečných pozůstatků Gulagu, které se na mnoha místech sibiřské tajgy a tundry stále nacházejí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
