Když obec vezme služby do svých rukou. Jihočeské Ločenice provozují hospodu, obchod i poštu

Vesnice bez služeb? Až poslední možnost

Ločenice leží v údolí mezi Velešínem, vzdáleném šest kilometrů na západ, a městem Trhové Sviny, vzdáleném deset kilometrů na východ. Skrz vesnici probíhá silnice od Besednic k Římovu. Druhá silnice vede od Trhových Svinů, ve vesnici se křižuje s první a pak dále ubíhá k Svatému Janu nad Malší. Necelých osm stovek obyvatel si zvyklo, že v obci vyřídí vše potřebné na poště, nakoupí v samoobsluze a kulturní program najdou v místní hospodě. Jenže v rámci úsporných řešení se pošta rozhodla svou pobočku zavřít a pro prodejnu potravin v Nesměni a hospodu s velkým kulturním sálem na návsi v Ločenicích se nedařilo najít dlouhodobého nájemce. „Dostali jsme se proto do situace, kdy jsme začali přemýšlet o tom, že si všechno vezmeme pod sebe. To, že by služby z vesnice zmizely, byla až poslední možnost,“ popisuje starosta obce Jaroslav Bína (Sdružení nezávislých kandidátů Obce Ločenice).

Proto před několika málo měsíci obec v oblasti Doudlebska začala provozovat obecní hospodu. „V dnešní době nedokážeme nikoho do prostor sehnat, proto jsme to museli vzít do vlastních rukou. Nikdo z nás si to neodkáže vysvětlit. Podívejte se do jiných vesnic, kde místní hospody fungovaly desítky let pod různými provozovateli. A dnes už nejsou. My máme sál pro dvě stě lidí, taky máme vybavenou kuchyni. Za posledních osm let jsme tu měli tři provozovatele. Zájem o provozování hospody je ale menší a menší,“ popisuje starosta. Předposledního provozovatele podle něho „umořil“ covid, poslední naopak v prostorách fungoval rok. V minulosti měl přitom hostinec zhruba dvacet let stejného provozovatele.

„Začal jsem proto v loňském roce sondovat, jak to dělají třeba jiné obce, které mají podobný problém. Spojil jsem se s jedním starostou z Moravy, který se zastupiteli podobně zachránil hospodu u nich na vesnici. Od začátku jsem si uvědomoval, že to není úplná sranda. Obnáší to nákup zboží, obec také nese veškeré mzdové náklady a stará se o účetnictví,“ dodává Bína.

Hospoda v Ločenicích.

Jednohlasná podpora zastupitelů

Záměr provozovat obecní hospodu v Ločenicích prošel jednohlasně srpnovým zastupitelstvem. „Samozřejmě každého zajímalo, kolik to bude stát a jestli na tom nebudeme prodělávat. Tohle riziko bylo logické. My se musíme chovat jako řádný hospodář. Vyzkoušeli jsme to tedy prvně před nějakými pěti měsíci s brigádníky,“ vzpomíná na začátky provozu obecní hospody Jaroslav Bína. Podle něho je štěstí, že o hospodu byl v obci vždy poměrně slušný zájem. „Takže jsme neměli a nemáme nouzi o zákazníky. Kromě pondělí a úterý máme otevřeno každý den,“ popisuje.

Když obec spočítala tržby a náklady po prvním měsíci, tak podle starosty ještě zbylo. To samé o měsíc později. „Proto jsme od letošního roku zaměstnali jednoho místního občana, který tu dělá na hlavní pracovní poměr. Naše vize je mimo jiné dát práci místním, stejně tak byly místní i zmíněné brigádnice,“ doplňuje Bína. Sám ví, že podobnou nouzi o provozovatele hospod nebo restaurací má řada obcí. „Třeba budeme trochu inspirací,“ říká.

Provoz obchodu? Myslím si, že nás to vyjde na nějakých 300 tisíc za rok, říká starosta

Kromě hospody má obec dva obchody. Ten větší vždy fungoval vždy v Ločenicích a druhý, menší, v Nesměni, která se svými necelými dvěma stovkami obyvatel patří pod Ločenice. „Obchod v Ločenicích má stále v nájmu Jednota. V Nesměni ale bydlí jen nějakých 150 lidí a tam nikdo moc nemá chuť provozovat obchod. Budova je sice obce, ale soukromnice, co tam byla 20 let, to už dál provozovat nechtěla a paní, která to vyzkoušela po ní, sice byla nadšená, ale nebylo to pro ni úplně rentabilní a po šesti letech taky skončila,“ potvrzuje starosta.

Pokud obec chtěla místním v Nesměni, kde je zhruba stovka domů, zachovat prodej základního sortimentu, musela v obecní kase najít peníze na provoz. „Nakonec se dohodli s Jednotou COOP, že si to vyzkouší a od letošního roku do toho šli. Je otevřeno pondělí, středa, pátek a myslím, že to skvěle funguje. Za obcí jdou náklady na placení energií, vody a přispíváme patnácti tisíci na provoz. Je to taková daň za to, abychom zachovali obchod pro místní. Bez našeho příspěvku by to nešlo. Myslím si, že nás to vyjde na nějakých 300 tisíc za rok,“ popisuje Bína, který vzpomíná také na období zhruba před šesti lety, kdy mu Česká pošta oznámila, že ruší místní pobočku.

Složenky místní zaplatí v Ločenicích i po zrušení pobočky

„Pošta přitom v Ločenicích byla pošta odjakživa. Bohužel před lety začala pošta rušit své pobočky na vesnicích a to se týkalo i nás. Před šesti lety nám oznámili, že místní poštu zavřou. Po domluvě jsme tedy od nich koupili za půl milionu korun prostory pošty. Budovu jsme nakonec rozdělili, v jedné části je pošta a v druhé jsme udělali knihovnu,“ vysvětluje starosta, který vede obec devátým rokem.

Problém podle něho nastal v moment, kdy obec začala shánět zaměstnance do poštovny. „Neměli jsem žádného ideálního člověka, co by tam dělal a navíc počet hodin v rámci provozování Pošty Partner neodpovídal hlavnímu pracovnímu poměru. Nakonec se nám ale přihlásila paní ze Svinů, která tam dělala patnáct let na poště. Měla o to zájem a hlavně byla znalá prostředí. Od té doby u nás pracuje a když není tam, je na podatelně na obecním úřadě. Udělalo se to tak, aby to vycházelo na hlavní poměr. Paní je zaměstnanec obce a má vlastně dvě práce. Česká pošta nám na provoz přispívá 13 tisíc měsíčně, zbytek doplácí obec. Zatím tedy můžeme říct, že se nám podařilo všechny služby na vesnici zachránit,“ uzavírá starosta.