Ladislav Med: O tom, jestli se tady dobře žije, rozhodují často úplně obyčejné věci

Ladislav Med stojí už řadu let v čele Pelhřimova a letos kandiduje do Senátu. Zkušenost z radnice mu podle jeho slov ukázala, že kvalitu života v regionu neurčují velká politická hesla, ale často velmi praktické věci. Jestli lidé seženou lékaře, mladí mají kde bydlet a rodiny nezůstanou samy ve chvíli, kdy jejich rodiče potřebují péči. Právě těmto tématům se chce v Senátu věnovat.
Když mluvíte o tom, co chcete v Senátu řešit, často zmiňujete zdravotnictví, bydlení a péči o seniory. Proč právě tyto oblasti?
Protože se s nimi jako starosta setkávám v běžném životě lidí. Můžeme vést velké debaty o tom, co všechno by měl stát dělat. Ale pro člověka je nakonec důležité, jestli sežene praktického lékaře nebo zubaře. Jestli jeho děti mají možnost zůstat v regionu, protože tady najdou práci a bydlení. Nebo jestli ví, že bude postaráno o jeho rodiče, až už péči sami nezvládnou. To jsou podle mě věci, které velmi konkrétně rozhodují o tom, jak se nám tady žije.
Začněme zdravotnictvím. Co je podle vás největší problém?
Dostupnost základní péče. Nemyslím si, že v každé malé obci může být praktický lékař, zubař nebo pediatr. To asi není reálné. Ale měli bychom mít síť přirozených regionálních center, kde bude základní péče dostupná v rozumné vzdálenosti. Specializovaná péče samozřejmě patří do větších měst a nemocnic. Ale kvůli běžnému lékaři by člověk neměl jezdit desítky kilometrů.
Dá se to vůbec ovlivnit zákonem?
Samotný zákon žádného lékaře do regionu nepřivede. Stát ale může vytvářet podmínky, aby pro lékaře dávalo smysl pracovat i mimo velká města. A stejně důležitá je spolupráce státu, krajů a obcí. Zkušenost z radnice mě naučila, že málokterý problém vyřeší jedna instituce sama. Každý musí udělat svoji část práce.
Druhé téma je bydlení. Co podle vás dnes mladé lidi v regionech nejvíc omezuje?
Především to, jestli si vůbec mohou dovolit začít samostatný život. Když mladý člověk dokončí školu, řeší několik věcí najednou. Jestli tady najde práci, jestli bude mít kde bydlet a jestli tady jednou bude mít podmínky pro rodinu. Pokud jedna z těch věcí chybí, je mnohem jednodušší odejít jinam. A když mladí lidé z regionu odejdou, není jednoduché je později dostat zpátky.
Co s tím mohou dělat obce?
Obce mají svoje možnosti. Mohou připravovat pozemky, stavět obecní byty nebo vytvářet podmínky pro soukromou a družstevní výstavbu. Jenže bydlení je dnes finančně náročné nejen pro mladé lidi, ale i pro samotné obce. Proto si myslím, že stát by měl hledat způsoby, jak obcím i mladým rodinám pomoci například dostupným financováním. Nejde o to, aby stát každému postavil byt. Jde o to vytvořit podmínky, aby se vůbec stavět dalo a aby bydlení bylo dosažitelné i pro lidi, kteří začínají.
Třetím tématem je péče o seniory. Proč ji považujete za tak důležitou?
Protože se týká stále většího počtu rodin. Dokud jsou rodiče soběstační, člověk nad tím většinou příliš nepřemýšlí. Pak ale přijde okamžik, kdy potřebují pomoc každý den. A rodina najednou řeší, kdo se o ně postará. Nemyslím si, že správnou odpovědí je říct dětem, aby přestaly chodit do práce a zůstaly doma. Rodina má samozřejmě svoji roli, ale musí mít také možnost využít terénní, domácí, odlehčovací nebo pobytové služby podle toho, co konkrétní člověk potřebuje.
Takže nejde jen o domovy pro seniory?
Určitě ne. Každý člověk je v jiné situaci. Někdo může zůstat doma, pokud za ním několikrát týdně přijede pečovatelská služba. Jiný potřebuje každodenní péči. A někdy rodina péči zvládá, ale potřebuje si na několik dní odpočinout nebo vyřešit vlastní povinnosti. Proto podle mě potřebujeme celý systém služeb, ne jedno univerzální řešení.
Všechna tři témata jsou poměrně rozsáhlá. Co mají společného?
Že se nakonec projeví velmi konkrétně v životě jednoho člověka nebo jedné rodiny. Na radnici vidíte konec celého řetězce. Vidíte člověka, který nemůže najít lékaře. Rodinu, která řeší bydlení. Nebo děti, které nevědí, jak zajistit péči o stárnoucí rodiče. A zároveň vidíte, že obec někdy chce pomoci, ale narazí na pravidla, financování nebo zákony, které sama změnit nemůže.
Je právě tohle zkušenost, kterou chcete přinést do Senátu?
Ano. Když se připravuje zákon, může na papíře vypadat velmi dobře. Teprve v praxi ale zjistíte, jak skutečně funguje. Starostové jsou podle mě v tomto trochu v první linii. Vidí, kde pravidla pomáhají a kde naopak komplikují věci, které by mohly fungovat jednodušeji. Tuhle zkušenost bych chtěl do Senátu přinést.
Co by tedy podle vás měl člověk po několika letech poznat, pokud se věci podaří posunout správným směrem?
Nemusí vědět, jaký zákon se změnil nebo kdo pro něj hlasoval. Měl by poznat, že když potřebuje lékaře, má ho v rozumné vzdálenosti. Že jeho děti mají šanci najít v regionu bydlení. A že když jeho rodiče potřebují pomoc, rodina na to nezůstane sama. Pokud se podaří posunout právě tyhle obyčejné věci, bude to podle mě mít pro život lidí větší význam než spousta velkých politických slov.
Ladislav Med
Od roku 2006 působí v komunální politice a od roku 2018 je starostou Pelhřimova.
Jako starosta stál u projektů, které mění Pelhřimov k lepšímu. Od investic do škol a veřejného prostoru přes rozvoj sportovišť až po dlouhodobé projekty v místních částech města.
Do Senátu nekandiduje proto, aby dělal velkou politiku. Kandiduje proto, aby do ní přinesl zkušenost z praxe. Zkušenost člověka, který každý den vidí, jak zákony dopadají na města, školy, nemocnice, podnikatele i běžné rodiny.
Politické reklamní sdělení
Zadavatelem a zhotovitelem je Občanská demokratická strana.
Toto sdělení souvisí se Senátními volbami konanými 9. a 10. října 2026 a 16. a 17. října 2026
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
KrimiDrzý zloděj si z baru odnesl bundu s kabelkou. Zachytily ho kamery
Míčové sportyJihostroj hlásí další posilu, přichází blokařka Valeriya Kovářová
PíseckoPísek vybral investora pro stavbu nové čtvrti v části bývalých Žižkových kasáren
Plzeňská Drbna












Diskuze
0Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Komentování je jen pro přihlášené