Zlatý most byl kolem roku 1900 důležitou vstupní branou do Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná historii mostu, výběr mýta i okolní restaurace a pivovar. Věnuje se také zboření Wendlerova hostince a Velkého pivovaru a proměně místa, kde později vyrostl blok domů hovorově nazývaný Savoy.

Lannova třída dnes patří k nejrušnějším ulicím v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná proměny ulice od první republiky přes válečné události až po vznik kina Čas nebo legendárního Vatikánu.

Kavárna Savoy patřila po desetiletí k nejvyhlášenějším podnikům v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její vznik, slavnou prvorepublikovou atmosféru, známé hosty i to, proč nakonec z centra města nenápadně zmizela.

Plachého ulice patří k nejstarším ulicím historického jádra Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky vypráví o jejím středověkém původu, dávných trzích, slavných obchodech i o sporech kolem podoby některých domů.

Českobudějovická radnice je symbolem města už po staletí. Současná barokní stavba však v sobě ukrývá mnohem starší části a její podoba se postupně vyvíjela od gotiky přes renesanci až do dneška. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná, kde sídlila první městská správa, jak se radnice rozrůstala a jak její rozhodnutí ovlivňovala podobu Českých Budějovic.

Ulice Karla IV. patří k hlavním dopravním tepnám Českých Budějovic, ještě v polovině 19. století ji ale uzavírala Vídeňská brána se zvedacím mostem. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná proměny jedné z nejstarších městských ulic i příběhy spojené s Janem Žižkou nebo legendární vinárnou U Haška.

Dnešní ulice U Černé věže patří k nejstarším a historicky nejproměnlivějším ulicím v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její cestu od středověké Židovské ulice přes Sterneckovu, Stalingradskou či UNRRA až k současnému názvu. Přibližuje také osudy zdejších domů, obchodů i příběh Jana Žižky, který si podle dochovaných záznamů v ulici půjčil peníze od dvou židovek.

Na rohu Palackého náměstí a Skuherského ulice vznikl koncem 19. století novorenesanční dům se zlatou koulí, který měl být součástí velkorysých plánů nové městské čtvrti. Historik Jan Schinko připomíná proměnu tehdejšího „Josefáku“, jeho nenaplněné ambice i každodenní život kolem Palackého náměstí na přelomu 19. a 20. století.

Dnešní ulice 28. října patřila na přelomu 19. a 20. století k nejvýstavnějším budějovickým třídám. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměnu od Střelnické ulice se střelnicí ostrostřelců až po reprezentativní adresu s novorenesančními domy, úřady a obchody. Věnuje se také osudům mariánského sousoší, domu U Červeného raka nebo plánům na prodloužení ulice směrem k Pražské třídě.

Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům pražských památkářů v 80. letech. Nechybí ani vzpomínky na tramvaj linky „P“, kočárkování na slunné straně náměstí nebo legendární Metelcovu zmrzlinu.