ZÁPESNÍK #5: Bruslení
Pokud jste ještě nikdy nebyli na ledě se psem, rozhodně vám to doporučuju. A eště lepší to je, když umíte bruslit, protože to pak můžete ty psy pořádně prohnat a oni pak usnou.
ZÁPESNÍK #1: Jak jsem získal policejního psa
ZÁPESNÍK #2: Nehlaďte ji, žere lejna
ZÁPESNÍK #3: První návštěva zoo
ZÁPESNÍK #4: Psí zápasy
S přítelkyní, šéfredaktorem a našima fenkama jsme vyrazili na Poděbrady. Jestli to někdo náhodou nezná, jsou to jezera kousek od Olomouce. Tu černou fenku znáte. To je moje štěndo Kambodža, o kterým pravidelně píšu, ale na fotkách je dneska taky hnědá čuba Samantha. To je fenka šéfredaktora. Dneska to bude hlavně o fotkách, protože psi na ledu vypadají strašně srandovně.
Trochu umím bruslit, sice jako ne úplně jako hokejisti, kteří na tom stojí každej den, ale totálně marnej taky nejsem. Takže jsem si vzal brusle, hokejku a puk a psiska jsem proháněl. Kambodžu víc bavil puk, ale Samantha byla hotová z bruslí. Strašně se jí nelíbilo, že dělají zvuky, když jedou a že jsem na nich rychlejší než ona.
Dělali jsme to tak, že jsem se rozjel jako prase a čuby se za mnou rozběhly. Kambodža většinou hned odpadla, protože moc nestíhala, ale Samantha měla dobrý tempo. Nicméně jsem jí pořád ujížděl a ona byla strašně moc naježená a štěkala na mě jak sviňa. A to bylo super, za chvilku kolem nás nikdo nebyl a všichni bruslili jinde, tak jsme aspoň měli prostor na voloviny.
Když se Kambodža motala pode mnou, měl jsem docela strach, abych jí bruslema neuřezal nohy. Bylo by to hrozně blbý, protože by pak musela do konce života chodit po pahýlkách. Naštěstí se však nic takového nestalo.
Problémem bylo, že už moc nemrzlo, takže se obě fenky propadly pod led a nám byla trochu zima, tak jsme je nechtěli zachraňovat. Nechali jsme je tam a odjeli domů. Snad netrpěly dlouho.
