Sečená, či nesečená prostranství

Samozřejmě. Na jedné straně jsou odpůrci zarostlých travních ploch, které před panelovými domy na sídlištích nejen, že hyzdí okolí, ale dávají snadnou šanci zahodit odpadky, nedopalek, či v nočních hodinách bohužel i zbytek po injekční aplikaci omamné látky.

A na druhé straně milovníci přírody, kteří raději vidí hmyz volně lezoucí po stéblech travin. Jistě, není nad to, když jdete polem a obilí Vás hladí po dlaních a kolenech, nicméně položme si otázku, co nám přinese ten, či onen stav travní plochy, hlavně ve městě.

Pakliže máme travní plochu jejíž stéblo je sečeno příliš nízko, dochází k vypalování fleků a znehodnocení travního porostu, travina si není schopna sama sobě stínit, a jedná se o nevzhledné žluto-zelené plochy poničeného trávníku, v kterém je vidět ovšem každý náznak nepořádku, který patří do odpadkového koše.

Na druhé misce vah, je krásný nazelenalý hustý porost traviny, která se pohupuje v závanu větru, stíní sama sobě, zachycuje vláhu, která se déle drží u kořenů a zajišťuje útočiště drobnému hmyzu a hlodavcům.

Ovšem není tomu dávno, kdy na jednom z našich sídlišť došlo k nálezům uzenin s aplikovanými kovovými špendlíky, bezesporu v záměru ublížit zvířeti. Posuďte sami, pakliže jdete se svým čtyřnohým miláčkem snáze uvidíte ono nebezpečí na posečené ploše než v trávníku, kde pes čmuchá a vy nevidíte k čemu. Nejedná se pouze o zvířata. Maminky s dětmi jistě ví, o čem se hovoří.

Všetečné ratolesti vezmou do ruky potažmo do úst jakýkoliv předmět, který se naskytne jejich zvědavému oku a maminka, byť velmi pozorná nemusí zrovna v ten daný okamžik mít oči na správném místě. Ovšem ruku na srdce, kdo z nás to jako malé děcko nedělal?

Těchto pár vět jsem věnoval k zamyšlení nad situací, která nahlodává mysl, jelikož jsem zaregistroval v letních měsících mnoho diskuzí na toto téma nejen v médiích ale i volně mezi obyvateli sídliště. Jsem si jist že mnozí semnou budou nesouhlasit, ale snad se najde, byť pár lidí, jenž sdílí můj názor.