KOMENTÁŘ: Britové se do EU nikdy nevrátí
V českých médiích se periodicky opakují zprávy o tom, jak by Britové radostně hlasovali pro nový vstup do EU při případném referendu o opětovném vstupu Velké Británie do EU. Vychází z různých průzkumů veřejného mínění, většinou bez uvedení vzorku testované populace a hlavně kdo to zaplatil.
Ano, Britové jsou se současnou vládní garniturou nespokojeni. Konzervativní strana, jak ji známe z dob Margaret Thatcherové, je dávnou minulostí. Stranu ovládli populisté typu Borise Johnsona. Neslavné 49denní premiérství Liz Trussové (nejkratší v celé britské historii) jen podtrhnulo vyčerpanost vládních konzervativců. Tyto skutečnosti, spolu s nedobrou ekonomickou situací, se samozřejmě odráží i v těchto průzkumech. Připomeňme si ale několik faktů, které dlouhodobě hovoří v neprospěch jakéhokoli budoucího referenda o vstupu do EU.
1. Pojem „splendid isolation“ (skvělá izolace) stále rezonuje v britské zahraniční politice. Tento koncept spočíval v nevázání se Británie v mocenských spojeních a je zakořeněn v myslích mnoha Britů, kteří na „kontinent“ pohlížejí s nedůvěrou. Ti dodnes tvoří stabilní polovinu voličů, která Brexit před třemi roky rozhodla. Ostatně stejně to viděl i Winston Churchill, když v roce 1946 ve svém slavném curyšském projevu nastínil vizi „Spojených států evropských“, založenou na spolupráci Francii a Německa a kde by Velká Británie a USA hráli roli „přátel a garantů“ nové Evropy.
2. Úspěšné ukončení jednání o obchodních vztazích mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Tento týden podepsaný „Windsorský rámec“ fakticky ukončil „rozvodová jednání“ mezi Británií a EU. Výsledný dokument je velkým kompromisem, diskrétně podpořeným i králem Karlem III. Oddychli si i bruselští vyjednavači, vyčerpaní tříletými tahanicemi o výslednou podobu vnější hranice Unie mezi Severním Irskem (součást Británie) a Irskou republikou (EU). Pachuť z ne vždy korektních jednání ovšem zůstala a nikdo si v Bruselu nedovede představit jednání o novém vstupu.
3. Role současného premiéra Rishi Sunaka. Tento relativně mladý a bohatý premiér představuje novou krev v Konzervativní straně. Úspěšné ukončení post-brexitových vyjednání „prodává“ Britům jako nový začátek Velké Británie a jako obrovskou příležitost pro růst. Jako obratný vyjednavač se zaměřuje na posilování obchodních vazeb se zeměmi mimo EU. Jeho politické myšlení jde zcela mimo Brusel.
Závěrem je nutno dodat, že ani britský byznys a opoziční Labouristická strana neprahnou po EU. Naopak se snaží přilákat evropské firmy, mnohdy zatěžované přílišnou evropskou byrokracií, do Londýna. Marně dumám, jaká politická nebo finanční síla by reálně mohla v Británii vůbec začít návrat do EU hrát, natož uspět.
