KOMENTÁŘ: Co by měla dělat nová vláda v oblasti bydlení?

Pokud má příští vláda situaci skutečně změnit, musí se přestat spoléhat na dílčí a krátkodobá opatření. Potřebujeme odvážnou, stabilní a systematickou politiku bydlení. Ta by měla stát na třech pilířích: obnovení družstevní výstavby, posílení role obcí a vytvoření férových pravidel pro všechny účastníky trhu.

Družstevní výstavba v minulosti zajistila domovy pro statisíce lidí a je osvědčenou cestou k dostupnému bydlení. Pokud stát či obce nabídnou pozemky za zvýhodněných podmínek, družstva jsou připravena stavět a zajistit tak byty za rozumné nájemné. Nejde o návrat do minulosti, ale o moderní model, který funguje v mnoha evropských zemích.

Obce by zároveň měly mít silnější podporu pro výstavbu nájemních bytů. Nájemní bydlení nemůže být vnímáno jen jako sociální dávka, protože ho potřebují také mladí lidé na začátku kariéry, zaměstnanci veřejných služeb i ti, kdo nedosáhnou na vlastní hypotéku. Proto je důležité, aby stát nabídl obcím dostupné úvěry, dotace a jasnou motivaci k tomu, aby se do výstavby pustily.

Další zásadní oblastí je legislativa. Zdlouhavé povolovací procesy, nejasná pravidla nebo nevymahatelnost práva dnes blokují tisíce projektů. Digitalizace stavebního řízení, rychlejší změny územních plánů a vyvážená ochrana práv nájemníků i pronajímatelů. To jsou změny, které musí přijít bez odkladu.

Samostatnou kapitolou je stabilní zákonná ochrana v nájemních vztazích. Musíme nastavit férový systém, v němž mají pronajímatelé účinné nástroje proti neplatičům, ale nájemníci nejsou vystaveni svévoli či vydírání. Přehledná pravidla pro ukončování nájmů, pro zvyšování nájemného i pro odpovědnost za opravy jsou nezbytná. Stejně důležitá je lepší vymahatelnost povinností, aby každý, kdo byt užívá, dodržoval jasná pravidla. Jen tak lze vytvořit prostředí, kde se obě strany cítí chráněné a motivované dodržovat své závazky.

V neposlední řadě je nutné myslet na mladé rodiny. Programy, kde stát garantuje část hypotéky nebo zvýhodní pořízení prvního bydlení, už fungují v sousedních zemích. Je správné, aby podobná podpora byla dostupná i u nás.

Situace se nezlepší ze dne na den. Ale pokud má Česká republika zůstat zemí, kde lidé chtějí žít, pracovat a zakládat rodiny, musíme přestat odkládat rozhodnutí. Příští vláda musí přijít s dlouhodobou strategií bydlení na 10 až 20 let, která dá jistotu občanům, obcím i investorům. Bez ní budeme stále jen hasit krize, místo abychom stavěli domovy.