Diskuze na téma migrační krize byla prodchnuta obavami

Prvním bodem programu byly prezentace Tomáše Zdechovského a Jana Bartoška, které měly nastínit fakta založená na oficiálních a velice konkrétních číslech a položit tak pevný základ pro následnou diskuzi, aby nedocházelo k nedorozuměním.

Samotná diskuze pak probíhala kultivovaně, i když místy se přiostřovalo. Debatující zajímalo široké spektrum různých problematických otázek. A hned na začátek bylo nakousnuto téma ochrany Schengenských hranic. Tomáš Zdechovský se pozastavoval nad tím, že si Řecko a Itálie v této oblasti neplnilo své povinnosti. „To, že nám po dlouho dobu dva státy lhaly, to jsme všichni tušili, ale nikdo do toho nechtěl říznout. Především z toho důvodu, že se všechny státy bály, co by se stalo, kdybychom přišli do Řecka, udělali kontrolu a řekli: „Vy jste rozházeli peníze!“ Jestli by Řecko nezkrachovalo, jestli by nevystoupilo. Já osobně už nepodepíšu jediný papír pro pomoc Řecku, protože to si neplnilo žádný ze svých úkolů.“

V otázce zdí a plotů na hranicích bylo dále poukázáno na to, že to není neprodyšná hranice, a že se dá projít legální cestou přes takzvané checkpointy, kde se lidem vezmou otisky a identifikují se. Za plot byl kritizován Orbán, ale Německo brzy pochopilo, že checkpointy jsou nutné a začíná je zřizovat na svých hranicích.

Další problémem, který se hojně diskutoval, bylo například začleňování uprchlíků přijatých Česko republikou do společnosti. Tomáš Zdechovský vyjádřil obavu ze vzniku komunit, které od nás budou oddělené na způsob ghett. „Kousek, od místa, kde žiju v Belgii, jsou komunity, které jsou vykořeněné. Nemluví se tam ani francouzsky, ani nizozemsky, ani německy. Já mám strach z toho, že něco takového může být i tady v České republice.“ Právě proto Česko chce uprchlíky umisťovat napříč  celou republikou po jednotlivcích nebo po rodinách, aby se začlenili, aby navázala styky s nějakými místními komunitami a plnohodnotně se zařadili do společnosti.

Diskutováno bylo samozřejmě mnohem více věcí a vyjádřit všechny probírané problémy v jednom článku je úkol skutečně nemožný. Diskuze trvala něco přes dvě a půl hodiny a i po jejím skončení někteří zůstali, aby téma probírali individuálně.