DRBNA HISTORIČKA: Jak se slavil Silvestr na přelomu roku 1899 a 1900?

Označení posledního dne roku za svátek sv. Silvestra se v kalendáři našeho letopočtu objevilo po roce 335, kdy dne 31. prosince 335 zemřel papež Silvestr I. (psalo se Sylvestr). Poté byl papež Silvestr I. za zásluhy svatořečen. Silvestr jako končící rok a nastupující nový rok se léta, ba i několik století, bujaře neslavil. Lidi v úctě zašli do kostela děkovat za uplynulý rok a modlit se za dobrý rok nastávající. K tomu jim požehnal duchovní a jistě k tomu připomněl desatero.  

Půlnoc z 31. prosince na 1. leden se začala podle doložených písemností slavit přípitkem až v 19. století, což není zase tak dávno. Abstinenti tvrdí, že právě asi v polovině 19. století se dostal do Silvestra zhoubný alkohol. Tak to ale nebylo. Duchovní pili mešní víno odjakživa a u nás v Budějovicích bylo přes 400 právovárečných domů. Vařili si alkoholové pivo, ne nějaké nealko pito. 

Pozoruhodný byl Silvestr 1899 a vstup do roku 1900. Poněkud kritický list Budivoj       uvedl dne 31. prosince 1899: „Ještě několik hodin a rok 1899, který se nás tolik nasoužil. Bude náležeti minulosti. Proto příjemné oslazení trpkých dojmů skýtá silvestrovský večer.“ Jistě působily ekonomické a národnostní problémy, ne-li až šarvátky, ale jiné budějovické listy to tak trpce neviděly. V tom čase nebylo rádio. Všechno se odehrávalo ve třech sektorech: v politických partajích, v tisku a v hospodách. Trvalo derby Čech August Zátka versus Němec Josef Taschek (bývalý Čech), kdy na radnici byla úřední řeč němčina, což měl vlastenecký Budivoj asi na mysli, že většinou rozhodovali podle svého Němci. 

Beseda se rozloučila s rokem 1899 velkou zábavou spojenou s koncertem Národní jednoty pošumavské. Vyprodáno bylo už předem. Beseda řemeslnické uspořádala Silvestriádu. Klub českých velocipedistů slavil tryznu nad starým rokem v sále hotelu Slunce za účinkování sboru tamburašů s komickou vložkou „Myška a Šiška.“ Baráčnické obce se sešly ve svých rychtách. Každá restaurace měla program. Někde měli svého komika, který vyprávěl dobové anekdoty. 

Nový rok prakticky zahajoval, odříkával a odtroubil věžný na Černé věži. František Rada uvádí v publikaci Když se psalo c. k., že vinárnu pod Černou věží (Söllnerů, Hubertus) navštívil jednou známý spisovatel Svatopluk Machar, který si chtěl poslechnout půlnoční hlášení z Černé věže. Jenže s přáteli to zmeškal, vyšli pod věž o pět minut déle, ale měli nápad. Zahulákali nahoru na věž, aby jim věžný ještě jednou ohlásil půlnoc pro vzácného hosta. Chvíli nastalo ticho a pak je věžný poslal do háje (použil ovšem nespisovný termín). Svatopluk Machar to bral s humorem. Mnohem později se čekalo u Samsona na signál v rádiu. 

Starý rok 1899 se líčil jak unavený kmet a nový jako hošík v kolébce co by usměvavý, laskavý, čtveračivý a samá dobrota do roku 1900. Ozvalo se současně k tomu kloučkovi „Byli jsme mladými také a co hlavního, byli jsme mladými dříve než dnešní mladí.“ Každý, než se postavil na nohy. meškal čas v kolébce. Názor meteorologů jaký bude rok 1900, co a jak bude byl, že se vlastně neví nic.  

Program na Silvestra 1899 v Besedě byl velkolepý. Podle dle ohlasů byl velmi úspěšný, ve všech místnostech plno. Sestával z deseti zábav až do půlnoci. 1. Utíkej Káčo, parafráze podle Ed. Liebicha. 2. Sedlák a zubní lékař, komická opera od Kippera. 3. Léky pro všechno, kuplet od Nováka. 4. Diurnista, sólový výstup od Švába. 5. Astronomové amatéři, komické dueto od Rom. Nejedlého. 6. Don Juan, sólový výstup s kupletem. 7. Rum pum, kuplet. 8. Truchlivá píseň o dvou milencích pro dvě osoby. 9. Názorové vyučování pro velké děti. 10. Půlnoční scéna. 

Dobrý a jistě veselý program na vstup do roku 1900 a na to, že to bylo před 125 lety.