Mystická záře ve Vyšším Brodu
Léto je v plném proudu a kromě pohody u vody k němu patří i výlety. Jeden takový si dopřála i Budějcká Drbna, která vyrazila do Vyššího Brodu na Českokrumlovsku, kde ji zaujala expozice, představující jedinečné klenoty.
„...v dávných stopách hledej nové cesty, poutníku a nech se jimi vést za poznáním nepoznaného ... V tiché pokoře a obdivu staň před klenotem historie české, křížem Závišovým, jež pro potěchu očí tvých i duše tvé zde vystaven jest...“
Snad sám Záviš z Falkenštejna láká poutníky a pocestné do kláštera ve Vyšším Brodě, kde je od května 2013 otevřena jedna z částí 1. zemské výstavy Jižní Čechy – Horní Rakousko 2013 Dávné stopy – nové cesty.
Vyšebrodská expozice představuje unikátní klenoty nejen české, ale i evropské historie – Závišův kříž – splendor mysticus (mystická záře), který je svou hodnotou srovnáván s Českými korunovačními klenoty. V roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Naposledy byl pro veřejnost vystaven v 70. letech minulého století.
Kroky poutníků, přesněji, návštěvníků výstavy v cisterciáckém klášteře vedou nejdříve do první části v gotickém klášterním sklepení, kde je instalována výstavní expozice s multimediální prezentací historických dat a souvislostí.
I když se názory historiků na původ vzácné památky liší, nejpravděpodobnější je verze, podle které kříž pochází z uherského královského pokladu Arpádovců a vznikl ve 20. nebo 30. letech 13. století v Ostřihomi v Uherském království jako korunovační klenot krále Bély IV.
Kříž je nazýván Závišovým, neboť jej měl v držení Kunhutin druhý manžel Záviš z Falkenštejna, z jehož rukou posléze přešel do vlastnictví vyšebrodského opatství.
Z expozice informační se pak návštěvníci vydávají k samotnému skvostu, který je umístěn v Rožmberském oratoriu v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Cesta k legendě vede po velmi úzkých točitých schodech – a po otevření těžkých trezorových dveří se návštěvník ocitne v prostoru, jehož strohým klenbám a zdem kraluje Závišův kříž – ovšem v klimatizované schráně, zhotovené ze žuly a pancéřového skla.
A pak už pohled a vnímání patří jen 70 centimetrů vysokému, dvouramennému relikviářovému zlatému kříži, který je osazen drahokamy a perlami a také devíti medailony.
„Čelní stranu kříže zdobí 51 drahokamů, zadní straně dominuje devět smaltovaných medailonků světců byzantské provenience z 10. století. Do středu kříže je vsazena relikvie pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus Podle průzkumů je tento kus cedrového dřeva starý dva tisíce let a měří na výšku dvacet centimetrů. V Závišově kříži je také ukryto 25 ostatků,“ uvedl kurátor výstavy Jiří Franc.
Podobu Závišova kříže popsat lze. Vyjádřit ale nelze pocity, které pohled na klenot nejen české historie vyvolává. Obdiv k umění starých mistrů zlatnických, zážitek z krásy drahokamů a perel v jemném filigránu, dokonalost lilií, v které se rozvíjí konce ramen kříže... A především úctu a pokoru....
Obdiv a zájem návštěvníků ale může patřit i mnoha dalším pozoruhodným historickým a uměleckým cennostem v kostele i dalších částech kláštera.
Ať už jsou to slavné deskové obrazy Madony Vyšebrodské, Madony Zlatokorunské, Ukřižování z Vyššího Brodu a další gotické plastiky a malby. Výjimečnými uměleckými díly jsou i vitrážová okna, restaurovaný hlavní oltář a další pozoruhodnosti.
Zajímavá je také expozice na téma Rajská zahrada, která přiblíží podstatu myšlenky těchto zahrad i historii jejich vývoje. A historie, umění, krása i tajemství provází návštěvníky na všech místech, kterými v klášteře projdou.
Ano, projdi branou vyšebrodského kláštera, poutníku a věz, že zpátky jí budeš procházet bohatší –
o odlesk mystické záře...
