5 otázek pro Petra Skálu

Před týdnem jste vystřídal za třeboňským trenérským kormidlem kouče Miroslava Čížka. Klub si od této změny jistě slibuje záchranu divize – je to podle vás reálné? Nepřišel tento krok příliš pozdě?

„Jelikož jsem v Třeboni začínal s trénováním dospělých, chtěl jsem týmu společně s Marcelem Tomáškem pomoci. V Dynamu mi sezona skončila, a tak jsem mohl využít dovolenou, kterou jsem měl předem naplánovanou. Do zápasu s Benešovem jsme nastupovali s reálnou šancí na záchranu, ale tři body se nám bohužel získat nepovedlo. Kromě toho hrály proti nám výsledky ostatních týmů ze dna tabulky. Teoretickou naději na udržení pořád máme, ještě nás ale čeká domácí zápas s lídrem tabulky z Domažlic a potom jedeme do Tábora, takže záchrana je nyní jen v teoretické rovině. S rizikem, že se to nemusí podařit, jsme však do toho s Marcelem šli.“

Po vašem boku se objevil již zmíněný exroudenský kouč Marcel Tomášek. Vybral jste si ho k sobě sám, nebo je angažovaný na žádost klubu?

„Marcela Tomáška velmi dobře znám z jeho působení v Dynamu. Je to pracovitý kluk, který má fotbal rád a umí trénovat. Je to tak padesát na padesát. Klubu jsem ho doporučil, sami ho znali z jeho působení v kraji, takže jeho angažmá vzniklo vlastně po společné dohodě.“

Dokázal jste za pár dní u týmu poznat, kde mužstvo tlačí bota?

„Kdybych to zvládl za tak krátkou dobu, netrénoval bych tam, kde nyní trénuji. (směje se) Výsledky celého týmu určitě nejsou pouze chybou trenéra, ale jeho výměna je ten nejjednodušší způsob, jak něco změnit. Většinu třeboňských hráčů znám, jelikož jsem je vedl v dorostu Dynama, juniorce nebo dříve tady v Třeboni. S bývalým trenérem Mírou Čížkem jsme se shodli, že nejzásadnějším problémem je velká marodka. Na výkonu mužstva se projevuje absence obránců Malého a Slámy, chyběli také Procházka se Svobodou, vloni mužstvo opustil střelec Hačka. Je to jedno s druhým, proto je teď Třeboň v takové situaci.“

Jak probíhal zápas v Benešově? Neměli jste šanci získat alespoň bod?

„Utkání jsme sehráli tři dny po našem příchodu k mužstvu. Byl jsem hodně zklamaný z výkonu týmu v prvním poločase. Po pauze už ale soupeř neměl takovou převahu a čelil několika našim šancím. Nakonec jsme prohráli 1:2, ale bod by byl spravedlivý. Kluci si přesto zaslouží pochvalu, jeli jsme tam jenom ve čtrnácti lidech.“

V případě, že se vám nepodaří zachránit, hodláte u klubu zůstat i v příští sezoně? Nebo považujete toto angažmá jen jako dočasnou výpomoc?

Až do 30. června jsem vázaný platnou smlouvou v Dynamu. Ještě donedávna jsem trénoval brankáře od žákovských týmů až po A mužstvo. Jelikož ale nebylo v mých silách všechno stíhat, žáky převzal Petr Lukš, já jsem pokračoval u kategorie šestnáctiletých a starších. Všechno je nyní v řešení, ale u fotbalu určitě zůstanu. A kde to bude? To je otázka, kterou dokážu zodpovědět nejdříve na začátku příštího týdne.“

Autor: Pavel Kacerovský