Krumlovští medvědi mají dost prostoru, tvrdí zámek. Aktivisté to zpochybňují

Tři medvědi v hradním příkopu Českého Krumlova jsou předmětem dlouhodobé debaty o jejich chovu. Iniciativa Medvědí naděje společně se spolkem OBRAZ – Obránci zvířat upozorňuje na prostředí, ve kterém Marie Terezie, Vilém a Polyxena žijí.

Podle ochránců zvířat neodpovídá jejich přirozeným potřebám. Marie Terezie dle nich opakovaně chodí v kruzích, zatímco Vilém se pohybuje po stejné trase a na jejím konci kývá hlavou.

„Stereotypní chování je opakovaný pohyb bez funkce, který se u volně žijících zvířat nevyskytuje a rozvíjí se jako strategie, jak se vyrovnat s prostředím, které neumožňuje přirozené chování,“ uvádí Medvědí naděje.

Státní hrad a zámek Český Krumlov ve svém aktuálním vyjádření připomněl, že medvědi mají v areálu dlouhodobý domov a podle vedení zámku o ně pečuje zkušený medvědář. Kastelán Pavel Slavko zase vysvětlil, že medvědárium nabízí jezírko, vodopád, skály nebo kmeny stromů a splňuje tak všechny zákonné požadavky.

„Výběhy v hradním příkopu jim poskytují dostatek prostoru pro pohyb a prostředí, na které jsou dlouhodobě zvyklí. O jejich zdravotní stav a podmínky chovu se navíc starají příslušné odborné a veterinární instituce,“ uvedl českokrumlovský zámek na svých sociálních sítích.

Medvědi dle něj patří k zámku. Za důležité považuje vedení i fakt, že má chov medvědů v Českém Krumlově staletou tradici a zvířata jsou podle něj neodmyslitelnou součástí příběhu zámku i města. Vedení proto vyzývá k věcné debatě.

Medvědí naděje a OBRAZ na konci srpna začaly přímo u českokrumlovského medvědária sbírat podpisy pod petici požadující přesun zvířat do vhodnějšího prostředí. Vedení zámku označilo fotografie medvědů na petici za lživé a manipulativní, a aby podpořilo své tvrzení, přiložilo i řadu fotografií trojice medvědů ve výběhu.

Jak velké jsou výběhy?

Zámek popsal také konkrétní velikosti prostoru, který mají medvědi k dispozici. Podle jeho údajů má hlavní výběh v hradním příkopu přibližně 800 metrů čtverečních a k dispozici je také odstavný výběh o ploše zhruba 200 metrů čtverečních.

Způsob započítávání těchto ploch ale zpochybňuje Medvědí naděje. Podle iniciativy totiž není rozhodující pouze celková plocha jednotlivých výběhů.

„Pro posouzení podmínek chovu není rozhodující, zda jsou prostory někde stavebně propojené, ale jaký prostor má konkrétní zvíře skutečně k dispozici a kam se může volně pohybovat. Marie Terezie nemá možnost využívat výběh Viléma a Polyxeny, takže tato plocha nemůže být započítávána jako prostor, který má k dispozici ona,“ okomentovala Medvědí naděje.

Vilém a Polyxena tak podle Medvědí naděje sdílí výběh o velikosti zhruba 620 metrů čtverečních, zatímco Marie Terezie má mít k dispozici jen 200 metrů čtverečních.

Skončí chov medvědů na státních památkách?

O budoucnosti medvědů na českých hradech a zámcích se diskutuje minimálně od roku 2024. Národní památkový ústav tehdy oznámil záměr postupně ukončit chov medvědů na státních památkách do roku 2030. Proti tomu se postavilo vedení Českého Krumlova i tehdejší představitelé města.

„Neztotožňuji se s kroky památkového ústavu, který podlehl zahraničním aktivistům požadujícím zákaz chovu medvědů v hradním příkopu,“ sdělil tehdy starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády (ANO).

Současně vzniklo memorandum, v němž se Národní památkový ústav zavázal usilovat o ukončení chovu medvědů na státních hradech a zámcích. Zastánci současného chovu naopak upozorňují na to, že medvědi nejsou připraveni na život ve volné přírodě, jsou zvyklí na člověka a případný přesun by pro ně mohl představovat stres.

SpolečnostPatří medvědi do hradních příkopů? Ochránci chtějí šelmy z Krumlova přesunout