Jsem zvyklý, že si mě spojují s tátou, říká Jaroslav Pouzar mladší
Do zápasu proti Hradci Králové naskočil také junior Jaroslav Pouzar, jehož otec a hokejová legenda slaví 70. narozeniny. Jaké rady mu udělal otec a jak hodnotí svou extraligovou premiéru?
Kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte do nedělního zápasu? Byl jste nervózní?
Dozvěděl jsem se to v pátek. Nejdřív jsem to neřešil, ale nervozita se dostavila dnes před zápasem. Po prvním střídání to naštěstí spadlo a pak už to bylo dobré.
Jak byste zhodnotil zápas? Bylo něco, co vás překvapilo?
Je to jiné než juniorský hokej, je to o hodně rychlejší, ale je potřeba se přizpůsobit a pak to jde samo.
Poslední utkání mělo slavnostní nádech. Váš otec oslavil 70. narozeniny.
Ano, říkal mi, že je rád, že je to zrovna dnes na jeho narozeniny. Ale moc jsme spolu dneska nemluvili, včera měl oslavu a ještě dospával.
Udělil vám nějaké rady?
Nepodělat to a hrát svoji hru.
Je těžké hrát hokej s tímto zvučným jménem?
Já jsem zvyklý od mala, že mě lidé srovnávají s tátou, byl na mě kladen větší tlak.
Vy ještě studujete, prozradíte co?
Dělám střední zemědělskou školu, tu samou jako taťka.
Co plánujete dál?
Teď se soustředím hlavně na hokej a na školu, jelikož jsem v maturitním ročníku. Ale kdyby mi nevyšel hokej, přemýšlel jsem nad vojenskou školou. Mám rád adrenalin a nemám rád sezení a práci na jednom.
Není to celkem skok? Ze zemědělské školy na vojenskou?
Skok je všechno, ale dá se to zvládnout, když se na to pořádně soustředíte.
