Úsměv, vyletí Ptáček!
Hokejisty českobudějovického Mountfieldu čekala před čtvrtečním dopoledním tréninkem velmi milá událost, a to focení celého mužstva na oficiální týmové plakáty.
Budějcká Drbna vyrazila do Budvar arény, aby nejen pořídila pro své čtenáře snímek jediného jihočeského extraligového týmu, ale také udělala mezi hráči a funkcionáři malou anketu o tom, jak rádi se vystavují před objektivy fotoaparátů.
František Ptáček
Fotíte se rád?
„Já už jsem si zvykl, takže mi to vůbec nevadí.“
Pokolikáté už to bylo?
„Tak po sedmnáctý? Fakt nevím… v dresu Motoru třikrát, z toho podruhé jako kapitán.“
A proč nemáte na dresu kapitánské céčko?
„To víte, tady to nemá nikdo jistý.“ (směje se)
René Vydarený
Rendy, jste fotogenický?
„Kdo to povídal? (směje se) A jestli se rád fotím? Ani ne. Je to vždycky taková povinnost. S fanoušky je to jiné.“
Vnímáte při hře muže schované za objektivem?
„Vůbec. Vnímám kulisu, reakce diváků, ale abych se soustředil na fotografy, to ne…“
Petr Sailer
A co vy, Petře? Vy jste fotogenický typ?
„Já myslím, že ne.“
Jaký máte pocit při focení celého mužstva?
„Samozřejmě to musí být každou sezonu. Je to pro nás povinnost vůči fanouškům.“
Všimnete si při zápase, kdo vás fotí?
„Určitě ne. Každý hráč se soustředí na to, co se děje na ledě.“
Josef Zajíc
Co vy a focení?
„Vůbec mi to nevadí. Všichni hokejisté jsou zvyklí na to, že díky té ohromné dřině je focení a popularita jako taková samozřejmostí, která je pak všechny hladí na duši. Povětšinou jim to není nepříjemné.“
Tušíte, na kolika jste zachycen týmovkách?
„Tak to vůbec nevím. (směje se) Čím víc jde hokejový vývoj a marketing dopředu, tím se to samozřejmě násobí. Je důležité všechno propojit s lidmi, aby to všechno město vzalo za své, a obyvatelé byli na svůj tým hrdí v dobrých i zlých časech.“
Cítil jste se líp na fotkách ve výstroji, nebo je to lepší teď v obleku?
„Bývalo to mnohem jednodušší…“(směje se)
