RECENZE: Viktor Frankenstein sleduje příběh z pohledu pomocníka Igora. Potenciál ale nevyužil
Filmových zpracování legendárního Frankensteina je nepočítaně. Některé verze se drží předlohy, jiné se do mytologie snaží přinést vlastní pohled. Film Viktor Frankenstein, který minulý týden ve čtvrtek vstoupil do kin, spadá do druhé kategorie. Nutno dodat, a to možná mírně škarohlídsky, že právě snaha o originální pojetí je jedinou výraznější devizou celého snímku…
Přitom to vypadalo docela nadějně. Pěkná stylizace, příjemné obsazení a příběh zaměřený na pomocníka Igora… Výsledkem je ale „jen“ obyčejná popcornovka. Film, který zabaví, ale zároveň vás nezbaví pocitu, že potenciál zkrátka nebyl využit. Škoda.
Viktor Frankenstein jako by nevěděl, kam se vlastně zařadit. A to mu škodí nejvíce. Chvílemi se tváří jako akční a značně nadnesená jízda ve stylu Sherlocka Holmese s Robertem Downeyem jr., poté brnká na hororovou a dusnější strunu, přičemž občas se tvůrci pokusí i o některé „art“ záběry. Samozřejmě proti takové míchanici nic nemám, ale tady to prostě nefunguje tak, jak by si člověk přál. Na horor je to málo strašidelné, na akční film málo akční, na umělecky zaměřený film příliš povrchní…
Naštěstí film nemá nijak přemrštěnou stopáž, takže dokáže divákovu pozornost udržet. Stará Anglie má samozřejmě své kouzlo a na velkém plátně bude vždy vypadat úžasně. Z tohoto hlediska se návštěva kina vyplatí - hlavně pak kvůli samotnému finále, které se odehrává na hradě ve Skotsku. To je vizuální lahůdka a celkově nejpovedenější část filmu, jež výsledný dojem přece jenom zvedá do mírného nadprůměru. Tvůrcům se daří držet napětí a i emoce celkem dobře pracují. A samotné monstrum? Možná budete v první chvíli mírně rozpačití, ale nakonec uznáte, že své kouzlo má… Snad škoda, že mu nebyla věnována větší pozornost, ale jak bylo řečeno, Viktor Frankenstein je zaměřen na postavy stvořitelů, nikoliv na stvůru samotnou.
Herecky celý film jednoznačně táhne James McAvoy, kterému se dá postupující šílenství uvěřit. Má jiskru a šarm, určitá paralela s Robertovým Sherlockem zde skutečně je. Výtečný je také Andrew Scott, který je skvělým protikladem Frankensteina. Možná se vztah, respektive napětí mezi těmito postavami mohlo rozehrát více, oba herci na to určitě měli. Naproti tomu Daniel Radcliffe je spíše rozpačitý. V Ženě v černém dal najevo, že se ze stínu Harryho Pottera vymaní, ale zde příliš nepřesvědčil, ačkoliv za to může spíš role samotná.
Jako správný „gotický horor“ má film i romantickou linku, která sice vyznívá samoúčelně, ale snímek osvěžuje. Zde naopak Daniel Radcliffe hraje dobře a Jessica Brown Findlay mu skvěle sekunduje.
Viktor Frankenstein má nevýhodu, že se nabízí srovnání s dalším podobně laděným filmem, který měl nedávno premiéru - Purpurovým vrchem. Zatímco snímek režiséra Guillermo del Tora je hravý, vizuálně naprosto okouzlující, nový Frankenstein je příliš rutinní. Ano, je natočený pěkně, avšak momenty, kdy byste si řekli „vau“, tu pravděpodobně nenaleznete. Opět se hodí dodat jediné slovo - škoda.
Frankenstein má za sebou celou řadu nepovedených zpracování. Viktora Frankensteina bych mezi ně nezařadil, to si film určitě nezaslouží. Po boku Frankensteina z roku 1994 se však nepostaví. Nemluvě o prvních dvou dílech studia Universal s Borisem Karloffem v hlavní roli či verzích studia Hammer, ve kterých exceloval Peter Cushing. Ale to beztak nikdo nečekal…
| Budějcká Drbna dává Viktoru Frankensteinovi 55 % |
