Jihočeské divadlo chystá muzikál, který si hraje s dějinami. Premiéra bude v pátek
Rodinný muzikál Kronikáři, který si hraje s dějinami, připravuje Jihočeské divadlo. Premiéru má v pátek 17. března. Poprvé v historii scény se na jedné inscenaci podílejí všechny čtyři soubory: činohra, opera, balet a Malé divadlo. Rozpočet činí 900 tisíc korun, je to nejdražší inscenace divadla v letošní sezoně, kromě titulů před českokrumlovským otáčivým hledištěm.
V muzikálu se objeví 250 převleků, role ztvární 39 herců, zpěváků a tanečníků, pětadvacetičlenný orchestr zahraje živě. Kronikáři obsáhnou dějiny od pravěku po normalizaci. Dotknou se lovců mamutů, středověku, zámořských objevů, století páry, bitvy o Británii i komunismu.
„Muzikál vypráví intimní příběh jedné rodiny na pozadí zběsilého kolotoče dějin. Zejména táty a syna, pro kterého je otec velkým vzorem. Táta se před mnoha lety ztratil v dějinách a čtrnáctiletý Matyáš, který žije s mámou a šestiletou sestrou, ho v nich hledá. Propadne se do minulosti, cestuje z epochy do epochy a zjišťuje, co je pro něj v životě důležité. Hrdina Matyáš se převtěluje do různých historických postav, například do Johanky z Arku, které pomůže na hranici," prozradil režisér Petr Hašek.
K dějinám přistoupili tvůrci s nadsázkou. A díky fabulaci se rodí humor. „Stačí vnímat kontrast mezi dobou a jazykem, kterým se o ní mluví; že se pravěcí lidé těší na biftek, Kleopatře je doporučeno navštívit psychiatra. Nechceme nahrazovat výuku dějin, ale s dějinami si hrát," řekla scenáristka Helena Kebrtová.
Hudbu k muzikálu složil David Hlaváč, který píše i písně pro zpěvačku Báru Polákovou.A za písničku Nafrněná získal Cenu Anděl. Hlaváč dříve zkomponoval pro Jihočeské divadlo muziku ke hrám Čarodějka Jennifer, Popelka... z krejčovského salónu, Quijote! a Baron Prášil.
„Hudba ke Kronikářům je opravdu nádherná, žádný laciný popík. K tomu jsou velmi dobré texty," chválil ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.
Inscenace, na kterých se podílelo více souborů najednou, připravilo Jihočeské divadlo již několikrát. Patří k nim Divotvorný hrnec, který divadlo nastudovalo od roku 1982 třikrát, nebo Šumař na střeše z roku 1990.
