Slavnou keltskou minulost jihu Čech poznáte v Písku

Prácheňské muzeum se nachází na Velkém náměstí v Písku v budově bývalého královského hradu. Zdejší největší výstavní prostor, tedy muzejní galerii, po celé léto obývají Keltové – archeologové tento národ představují ze všech možných úhlů pohledu. Hned po příchodu do výstavy návštěvníka upoutá maketa ceremoniálního vozu v časně laténském stylu, která představuje část bohaté výbavy knížecího hrobu. Samozřejmě tu nechybí ani samotný mrtvý kníže, který má na sobě takzvaný linothorax, což byla plátěná zbroj, kterou používal například i Alexandr Makedonský. Nálezy z knížecích mohyl jsou tím nejcennějším, co lze na výstavě spatřit – jedná se o vzácnou etruskou konvici s plochou mísou, další mísy rovněž z Etrurie a dále pak předměty místní produkce vyrobené ve špičkové kvalitě – například zdobené faléry z koňských postrojů. Nálezy pochází z Písecka, ze tří nejzajímavějších mohyl: z Hradiště, dnes součásti Písku, Nevězic a Tálína.

Skvělí skláři, metalurgové, obchodníci, i to byli Keltové

Výstava však nemapuje pouze vybavení hrobů, ale zaměřuje se i na každodenní život Keltů. „Ti zdokonalili řadu řemesel – špičkové úrovně dosahovali v metalurgii, ze Středomoří dováželi surové sklo, ale třeba i hotové korálky s očky patrně fénické či kartaginské provenience. Později z něj dokázali vyrobit třeba i krásné náramky. Jejich keramika je již z velké části provedená na kruhu a v určitých fázích doby železné též krásně zdobená,“ vysvětluje kurátor výstavy Jaroslav Jiřík, vedoucí archeolog muzea. Doklady toho všeho jsou na výstavě samozřejmě představeny, stejně jako zlaté a stříbrné keltské mince. Laténská společnost byla již totiž plně monetarizovaná, rovněž také pod vlivem helénistických říší, s nimiž měla častý kontakt. Z mincí navíc autoři výstavy rekonstruují keltskou mytologii. Výstava se tak snaží návštěvníkům přiblížit dobu železnou co nejplastičtěji.