Milý Ježíšku, k Vánocům si přeji…
Čas nelze zastavit a už zítra nás čeká Štědrý den. Den, kdy děti vstávají neobvykle brzy, protože nemohou dospat, kdy pomáhají rodičům a jsou nebývale hodné, a kdy snědí celou večeři, byť se jim nedočkavostí stahuje bříško. Právě dětí jsme se zeptali, co že si letos od Ježíška přejí.
Každý 
rok je to stejné. Několik týdnů před Vánoci se děti chopí tužek a začnou psát případně kreslit svá přání. „Přeju si LEGO Friends, švihadlo, panenku, kočárek, oblečení a dál nevím,“ vypočítává nejistě osmiletá Karolínka. Zdá se, že zde tak úplně neplatí klišé, které tvrdí, že měkké dárky jsou ty nejhorší.
Na Ježíška se samozřejmě těší každé dítě, některé toho na něj ale přece jen nakládají možná trochu moc. Třeba pětiletá Anička má jasno: „Nejvíc bych si přála asi opravdový zámek, kdy bych si mohla hrát s maminkou a kamarádkami. Chtěla bych, aby tam byla velká postel, na které by se dalo skákat.“ Člověk nikdy neví, i takové přání se může o Vánocích vyplnit.
Samozřejmě každá holčička by chtěla být princeznou, a tímto přáním je motivováno také mnoho vysněných dárků. To kluci se těší na jiné věci. „Chtěl bych autodráhu, LEGO s ufonama, koloběžku, a nějakou motorku,“ těší se čtyřletý Tomášek. Právě stavebnice LEGO je mezi dětmi velmi oblíbená, což těší i rodiče. „Je skvělé, když děti baví ty samé věci co nás, protože pak trávíme více času společný hraním, což samozřejmě děti ne vždy dobře snáší," usmívá se Tomáškův tatínek.
Přání se samozřejmě liší i v závislosti na věku dítěte a zdá se, že čím je človíček starší, tím je náročnější. Třeba třináctiletý Denis na otázku, co by si přál, odpověděl: „ No, chtěl bych tablet nebo notebook, ale nevím, jestli na něj bude mít Ježíšek dost peněz.“
Nezbývá než popřát dětem, ať se jim jejich tužby vyplní a rodičům pevné nervy, povedeného kapra a hodně radosti při rozbalování dárků. Veselé Vánoce.
