Trpaslík umí zachránit obra

„Blackout je reálně představitelná hrozba a Česká republika byla už několikrát na pokraji výpadku elektřiny. Vždy se to naštěstí podařilo odvrátit. I proto máme pro tyto případy stanoveny postupy řešení,“ uvedl Bohdan Zronek, ředitel Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ.

Při rozpadu sítě Temelín snižuje výkon na minimum a vyrábí elektřinu pouze pro sebe. V záloze má pro každý blok až deset stabilních dieselgenerátorů, baterie a mobilní zdroje s možností propojení bloků. Pokud by nic z toho nevyšlo, přicházejí na řadu vodní elektrárny. Nejprve Lipno, pak Orlík. A nyní už také Hněvkovice. „Výhodou Lipna je výkon. Stačí pouhých deset procent výkonu jednoho ze dvou generátorů, aby Temelín měl potřebné množství elektřiny. U Hněvkovic je velkou výhodou krátká vzdálenost,“ poznamenal Petr Maralík, ředitel vodních elektráren ČEZ.

Zhruba do hodiny může mít Temelín z Hněvkovic k dispozici potřebnou elektřinu. Linku je možno zprovoznit do deseti minut, celkově by záleželo hlavně na rychlosti přistavení mobilního dieselgenerátoru do areálu vodní elektrárny. Ten by zajistil krytí spotřeby Hněvkovic, zatímco veškerá vyrobená elektřina by putovala rovnou do Temelína.

Vodní elektrárna Hněvkovice je v provozu od 90. let. Dosud se ale nepočítalo s jejím zapojením při řešení problémů souvisejících s rozpadem přenosové soustavy. „S touto myšlenkou jsme začali pracovat až v souvislosti se zátěžovými testy. I když Hněvkovice patří svým výkonem 9,6 MWe mezi malé vodní elektrárny, jejich elektřina by stačila pro napájení klíčových bezpečnostních systémů,“ vysvětlil Zronek.

Právě neplánované přetoky elektřiny z německých větrných elektráren dlouhodobě ohrožují stabilitu středoevropské přenosové soustavy. Jen loni mimořádná opatření, která zabránila přetížení české sítě, stála společnost ČEPS víc než 90 milionů korun.