SVOBODA ZVÍŘAT: Co prožívají zvířata při transportu smrti?
Miliony hospodářských zvířat se každý den vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, z které většinou není návratu. Zvířata putují dlouhé hodiny a celé dny, jak po souši, tak po moři, ve stísněných podmínkách, v jakémkoliv počasí, často bez odpočinku či řádného krmení a napájení. Mnohá z nich bývají ještě před začátkem cesty nemocná a zraněná. Běžně se přepravují zvířata velmi mladá nebo naopak ve vysokém stupni březosti. Na tuto cestu se zvířata nevydávají dobrovolně, a pokud ji přežijí, tak se z ní ve většině případů vrací v podobě balíčků masa. Nejen proto mají transporty živých zvířat nálepku nejkrutějšího obchodu v Evropské unii.
Zvířata se přepravují za různým účelem – jatka, další výkrm s následnou porážkou, zájmový chov… A to nejen po Evropské unii v rámci jednotlivých členských zemí, kde existují zákony chránící do jisté míry zvířata při přepravě, ale také do zemí mimo Evropskou unii a do zemí třetího světa, bez zavedené legislativy pro správné a ohleduplné zacházení se zvířaty. Nutno však dodat, že v Evropské unii sice legislativa existuje, v praxi však zvířatům od strádání, bolesti a předčasné smrti při přepravě nezabrání, protože předpis je neefektivní a komplikovaný a je kritizován všemi zúčastněnými stranami – přepravci, kontrolními orgány i organizacemi na ochranu zvířat.
Co zvířata před/během/po transportu zažívají?
- Zvířata ve velkochovech tráví většinu svého života v malém prostoru a nejsou zvyklá na téměř žádný pohyb nebo manipulaci. Proto jim přeprava a vše s ní související způsobuje stres, jelikož mají strach ze změn a ruchů, jako jsou vstupy do přepravních vozů. Také nejsou zvyklá na cizí lidi, kteří jsou při nakládce přítomni.
- Zvířata nemají žádné zkušenosti s nakládáním, takže většinou nastává následující situace – první nahnané zvíře se začne bát a otáčí se, druzí to vycítí a otáčí se taky, a tak nastává chaos. Reakcí ze strany pracovníků je většinou křik a hrubé pobídky bitím či elektrickými pohaněči, což zvířatům způsobuje stres ještě větší, ale po různě dlouhé době samozřejmě člověk vyhraje a zvířata jsou v přívěsu.
- Zvířata, která se neznají, která se nikdy předtím neviděla, jsou koncentrována na malém prostoru. Pokud auto (loď, vlak, letadlo) zastaví a někde delší dobu stojí, mohou se zvířata navzájem napadat a působit si zranění.
- Zvířata se na sebe mačkají, za jízdy těžko udržují balanc a padají. Často si působí bolestivá a vážná zranění. Zvíře, které upadlo nebo si lehlo, bývá často ostatními pošlapáno.
- Přeprava zvířat probíhá za každého počasí a zdravotního stavu zvířete v nevhodně vybavených prostředcích bez dostatku prostoru vody, potravy a odpočinku. Není proto výjimkou, že zvířata během dlouhých cest trpí přehřátím nebo podchlazením a že jsou přepravována mláďata i samice ve vysokém stupni březosti.
- Problematické je i vykládání zvířat – je to další stres, jelikož se zvířata nemohou za dobu transportu aklimatizovat na nové prostředí, klima, pachy, chaos, neznámá zvířata a další neznámé lidi.
- Po transportu jdou zvířata na jatka, kam přichází jednotlivě, nebo skupinově. Protože jsou mimořádně stresovaná po cestě a z nového prostředí, zápachem krve, hlukem strojů, je obvyklou reakcí snaha utéct či se vzepřít. To opět budí hrubé pobídky bitím či elektrickými pohaněči ze strany pracovníků.
Autor: Paco Catalán.
Představte si, že vás po dlouhém dni v práci někdo nažene do nákladního prostoru auta bez sedaček a možnosti se něčeho chytnout nebo přidržet, bez vysvětlení kam nebo jak dlouho pojedete, v horku bez jídla a pití a společně s lidmi, které jste v životě neviděli. Asi to nezní jako představa příjemně stráveného času, takže se vám pravděpodobně moc nebude chtít jít dovnitř, ale v tom vás někdo popožene elektrickým bičíkem, takže stejně nebudete mít na výběr. Po dlouhých hodinách či dnech konečně zastavíte. Nebudete tušit, kde jste nebo co tam děláte, takže se vám zase nikam dál jít chtít nebude, ale opět vám k pohybu pomůže někdo s elektrickým bičíkem v ruce. Co by se dělo dál, pokud bychom pokračovali dál podle zvířecího scénáře, to je na delší debatu a je na rozhodnutí každého z nás, jak se k tématu postaví.
Aby se na problém s transportem živých zvířat co nejvíce upozornilo, byl na 29. srpna vyhlášen Světový den za ukončení utrpení zvířat při přepravě. Zapojit se můžete aktivně (více info zde) nebo třeba symbolicky s použitím hashtagu #AnimalsAreNotFreight (zvířata nejsou zboží k přepravě).
V Českých Budějovicích se bude při příležitosti tohoto dne (pondělí 29. sprna) konat od 18 hodin veganský piknik na Sokolském ostrově. O jídlo, které je chutné a přesto kvůli němu žádné zvíře nemuselo zemřít nebo jakkoliv trpět, rozhodně nebude nouze, tak určitě přijďte. Více informací najdete na oficiální facebookové události. Budeme se na vás společně s našimi dobrovolníky těšit.
A pokud nechcete propásnout žádnou novinku nejen ze světa pokusných, cirkusových nebo kožešinových zvířat, sledujte nás na našich facebookových stránkách nebo na www.svobodazvirat.cz.
