Pět zajímavostí o adventu – ohromte své okolí
Vánoce se blíží a s nimi tradiční i novodobé zvyky jako zdobení domácností, zapalování svíček na adventním věnci, vyloupávání čokoládových figurek z adventního kalendáře, nakupování dárků pro blízké nebo debatování s kamarády nad svařákem adventních trzích. Abyste je mohli oslnit skvělými vědomostmi, přinášíme několik zajímavostí. Přesněji – je jich pět!
1. Advent a jeho čtyři neděle
Slovo advent je odvozeno od latinského slova Adventus, které znamená příchod. Je spojeno s očekáváním narození Ježíše Krista, čili Ježíška. První informace o přípravách na Vánoce – tedy o době adventu – jsou dochovány zhruba z poloviny 4. století ze Španělska a Galie. Advent má čtyři neděle, ale nemusí nutně trvat čtyři týdny. To se děje pouze v případě, že Štědrý den připadá na neděli – pak advent končí právě nedělním Štědrým dnem.
2. Adventní věnec a svíčky
Adventní věnec je v podstatě „stopkami“, které symbolizují krácení doby vánoční směrem ke Štědrému dni. Ačkoliv jsou dnes moderní různé tvary, formy a uspořádání adventních svíček (liniové, čtvercové, oválné, a tak dále), tradičně má věnec kruhovou podobu, je zdoben jehličím a čtyřmi svíčkami.
- Svíce, kterou zapalujeme na první adventní neděli, se nazývá svíce proroků a oslavuje předpověď narození Ježíše Krista.
- Svíce, kterou zapalujeme na druhou adventní neděli, reprezentuje lásku, v některých tradicích pak betlémské jesličky
- Třetí adventní neděli zapalujeme pastýřskou svíčku, jež představuje radost z blížícího Štědrého dne.
- Čtvrtá, poslední svíčka, je nazývána svíčkou „andělskou“ a má reprezentovat mír a pokoj v čase vánočním.
Dle některých tradic má věnec svíček pět. Pátá svíčka, která je bílé barvy bez ohledu na barvu ostatních svíček a nachází se uprostřed věnce, je zapálena na Štědrý den nebo na první svátek vánoční jako vyvrcholení adventu.
3. Adventní kalendář
Zejména pro děti je čas adventu spojen s populárním adventním kalendářem. Čtyřiadvacet okýnek plněných čokoládou je však zvykem velmi mladým – zrodil se v Mnichově v roce 1908, když majitel tiskárny uvedl na trh kalendář V zemi Ježíškově s vystřihovacími dvaceti čtyřmi obrázky, z nichž bylo možné složit betlém a betlémskou krajinu. „Čokoládovým“ se adventní kalendář stal až v USA v 70. letech minulého století. V kalendáři se objevovaly čokoládové minidárky, které měly dětem zpříjemnit čekání na – v jejich případě – Santa Clause.
4. Hvězda jako symbol Vánoc
Vánoční výzdoba se neobejde bez symbolu hvězdy. Ale proč vlastně? Má to jednoduché vysvětlení. Hvězda symbolizuje takzvanou Betlémskou hvězdu, která se na nebi zjevila po narození malého Ježíška. Velká hvězda oznámila všem jeho narození a sloužila i jako ukazatel trasy pro mudrce, kteří se mu přišli poklonit.
5. Proč dáváme dárky my, ale nosí je Ježíšek?
Dávání dárků druhým má též náboženskou symboliku. Na Vánoce se samozřejmě obdarováváme proto, abychom udělali radost našim blízkým a ostatním členům společnosti. Má to být odpověď na „největší dar“, který dostala společnost narozením Ježíše. Dary by měly být anonymní, skryté a předávány bez toho, aby byl dárce odhalen a mohl personifikovat svoji zásluhu na radosti obdarovaného. Právě proto dárky nosí dárky Ježíšek a nechává je pod vánočním stromkem (a nebo Santa Claus v USA).
