KOMENTÁŘ: Buďme více reální než virtuální
Celý loňský rok se nesl ve znamení virtuální reality. Ve zprávách jsme mohli vidět nové a nové firmy, které vyvíjejí své brýle, pomoci kterých se můžete ponořit do virtuální reality (VR). Dokonce se začaly prodávat papírové sety, které si složíte, připevníte ke smartphonu a rázem máte VR.
Internet je plný zábavných záběrů, jak zmatení lidé s brýlemi na hlavě máchají kolem sebe a demolují svůj nábytek v obýváku. Zažít virtuální realitu je prostě in. Všichni touží po tom, že si to alespoň jednou vyzkouší. Mladá generace doufá, že za pár let bude mít každý z nich jedno zařízení doma místo PlayStationu. Potom už nebude potřeba vylézat ven z domu. Vždyť cokoliv budou chtít zažít, si budou moci promítnout v brýlích. Dovolená ve Španělsku? Cvak a jsem tam. Řídit auto? Na co bych si dělal řidičák, vždyť můžu jezdit s Ferrari a přitom mít papuče na nohou. Vývojáři došli už tak daleko, že můžete zažít i virtuální sex. No... Co víc si přát.
Málem bych zapomněl. Je potřeba se párkrát za den najíst. Ne virtuálně, ale reálně. Takže člověk se musí aspoň dvakrát za den ponořit do toho ošklivého opravdového života a objednat si poslíčka s jídlem. Ven nás nikdo nedostane! Už jenom při představě, že na mě svítí ostré sluníčko, mě berou mdloby. Rychle pojíst a zpátky do křesla, nasadit brýle a jedeme.
Už to tady jednou bylo
Virtuální realita není nic nového. Mnozí z vás to nejspíš neví, ale první zařízení s VR bylo vytvořeno v roce 1961. Každé oko mělo jednu obrazovku a pomoci magnetické síly snímalo i pohyb. Využívali ho vojáci, kteří se díky němu učili vyhodnocovat nebezpečné situace z dálky. Obraz byl přenášen z kamery a vojáci ho ovládali svým pohybem.
První herní headset s VR představila v roce 1993 Sega na tradiční výstavě CES. Tento set se velice podobal dnešním zařízením. Společnost Sega však svůj produkt nedokázala dotáhnout do konce a všechno skončilo pouze u prototypu. Další firmou, která už dostala svůj produkt do obchodů, bylo Nintendo. Brzy však nadšení opadlo. Při dlouhodobém užívání dokonce docházelo ke zdravotním problémům. Prodej byl nakonec úplně pozastaven.
Budoucnost VR
Zažít virtuální realitu dnes není těžké. Když navštívíte některý z technologických veletrhů nebo si najdete hernu s VR, tak zjistíte, že je dostupná téměř pro všechny. Něco jiného je už samozřejmě pořizovací cena. Postupem času však můžeme čekat zlevňování a rozmach po všech domácnostech. Děti začnou vyhazovat své staré herní konzole a místo toho budou skákat v obýváku a zabíjet virtuální zombie. Ale určitě ne tento rok. I když klesne cena brýlí, tak je tady pořád problém s konzolemi. Ty musí mít velmi vysoký výkon a zůstává otázkou, kdy budou tyto konzole finančně dostupné všem. Kdoví možná to dopadne stejně jako před dvaceti lety a virtuální realita zase zmizí. Pamatujete na boom 3D brýlí? Dnes už běžná věc, u které vyprchalo prvotní kouzlo.
Ne, děkuji, raději Super Mario
Když se tak zamyslím, tak virtuální realitu jsem zažíval už jako malý. A to jsem k tomu nepotřeboval žádné brýle. Při hraní Super Maria na staré konzoli jsem vždycky k ovládání používal celé tělo. Když jsem skákal, tak jsem u toho škubal nohama a prožíval to. Někdy jsem u toho možná vypadal, jako kdyby mě popadla padoucnice, ale neskutečně jsem si to užíval. Při závodění jsem zase kroutil s gamepadem a ono mě to dokonce poslouchalo. Určitě víte, o čem mluvím. Kouzlo starých her nikdy nevyprchá. Je to část mého dětství. Jenže jsem u toho neseděl tolik hodin denně co dnešní děti.
