DRBNA VĚDÁTORKA: Plastikové cesty? Proč ne!
Je tu opět středa a je čas na novinky z vědy. I když dnes si dáme možná trochu speciální díl. Nepůjde v něm o žádný vědecký výzkum, ale o jeden převratný nápad britského podnikatele. V mých očích totiž zastínil mnohé.
Dva obrovské problémy vyřešeny jedním legračním řešením? Nekvalitní vozovky a zamoření naší planety plasty možná lze léčit jednoduchým postupem. Dvě mouchy jednou ranou. Pojďme přidávat plast do asfaltu. Přesně to si řekl inženýr Toby McCartney ze Skotska. Na nápad ho přiměla jeho malá dcera. Když se její učitelka ve škole ptala dětí, co najdou v oceánech, zvedla ruku a řekla – plasty. Toby tak začal přemýšlet. „Nechci, aby moje malá holčička vyrůstala v takovémto světě,“ řekl pro BBC autor nápadu.
Vzpomněl si na to, co viděl v Indii, kde lidé spravovali cesty tak, že do děr nanosil odpad – především plasty a zapálili jej. Moc ekologické to tedy nebylo, ale účel to splnilo. McCartney navrhl lepší řešení.
Na světě je 40 milionů kilometrů cest. Za normálních okolností tvoří asfaltovou směs 90 % kamene a pískovcového písku a 10 % živice, která vše drží pohromadě. Právě živice se získává ze surové ropy. Proč tedy tuto složku nenahradit plastikovými peletami. Nebo alespoň její větší část?
Plastové pelety získává McCartney jak z odpadu z domácností, tak z hospodářského odpadu, a jejich výroba není nijak složitá. Samotné přidávání do asfaltové směsi také není problém. Postup je naprosto totožný, jen se nahradí část živice plastem. Nic dalšího už se přidávat nemusí.
Plastové silnice mají, zdá se, samá plus. Jsou levnější, odolnější a trvalejší. Než po nich ale budeme jezdit, chvilku to potrvá. Jako první ji už nyní zkouší v kraji Cumbria ve Velké Británii. Společnost Tobyho McCartneyho je stále ještě na začátku, ale můžeme od ní očekávat ještě velké věci.
