DRBNA VĚDÁTORKA: (Ne)obyčejní holubi

Holubi hromadí kulturní poznatky

Lidé mají odjakživa velké ego. Zatímco lva označují za krále zvířat, sebe za vládce tvorstva. Samozřejmě se zdá, že máme oproti zvířatům něco navíc, ale stále častěji se objevují zprávy, které nám naši představu jedinečnosti nabourávají. Jedna taková přišla nedávno a tvrdí, že nejen lidé jsou schopni nést si v sobě jakési kulturní dědictví. Tím se myslí postupné a systematické zlepšovaní nějakého úkonu přes mnoho generací. Podobnou schopnost mají i „obyčejní holubi“.

Ano je to tak. Vědci pomocí několika velmi důmyslných experimentů zkoumali, jaké trasy volí holubi při letu z místa A do místa B. Nejprve létal jen jeden holub, který si po několika opakováních zvolil svou oblíbenou trasu, kterou opakoval, poté k němu byl přidán jiný, takže létali v páru. Nový holub trasu inovoval. Přidáváním či obměňováním dalších holubů se trasa měnila a stále zdokonalovala. K tomu, aby hejno využívalo některou inovaci, přitom nebylo nutné, aby byl holubí autor oné inovace ve skupině přítomen.

Mimozemský život v blízkosti naší sluneční soustavy?

Hledání mimozemského života nebo alespoň možnosti mimozemského života stále neustává. Čím dál častěji můžeme číst o dalších místech, která by mohla takový život hostit. Jedno takové našli vědci velmi nedaleko od nás, a to sice v solárním systému naší druhé nejbližší hvězdy Proxima Centauri na planetě pojmenované Proxima b. Jsou zde ale různé potíže.

Vědci znají vlastně jen jasnost hvězdy Proxima Centauri, velikost planety a délku její oběžné dráhy. Co známé není, je složení atmosféry. Proto vědci dosazují různá složení atmosféry a hledají ta, která umožňují výskyt kapalné vody na povrchu planety. Pokud by dosadili stejnou atmosféru, jako má země, pak by pravděpodobně na Proxima b voda být mohla. Je tu hodně ale, je tu hodně možná, ale kdo ví?