KOMENTÁŘ: Efekt koronakrize? Vítejte v době internetové. Definitivně
Pandemie COVID-19 vyvolala v řadě zemí vlnu restriktivních opatření, která více či méně připoutala většinu obyvatel v jejich domácnostech. Činnosti, které jsme byli zvyklí dělat ve „fyzickém světě“ cestou do práce, na pracovišti, o pauze na oběd, ve škole, v obchoďáku nebo v kavárně se v bezprecedentní míře přesouvají do světa nul a jedniček. Lidé sedí doma a televize, počítač či chytrý telefon v plné míře suplují komunikační, pracovní i volnočasové jednání. Nic nepřekvapivého. Mnohem zajímavější je ale otázka, jestli se jedná o krátkodobou záležitost, nebo trvalý socioekonomický posun? Vsaďte si, že to druhé. Ze tří důvodů.
Tím hlavním a nejdůležitějším důvodem je samozřejmě jednoduchost a pohodlnost, s jakou je prostřednictvím internetového připojení možno realizovat jednotlivé úkony běžných dní. Nákupy potravin, potřeb do domácnosti, objednávka jídla, zařízení interiéru bytu, ale také práce, vzdělávání, komunikace s přáteli, sledování filmů a seriálů, poslech hudby nebo hraní her. Internetu jakožto univerzální platformě samozřejmě přicházelo na chuť čím dál více lidí spontánně, v tomto karanténním šoku se situace ještě zlepší. Vysoký podíl pokrytí domácností internetem (přes 81 % domácností v r. 2019) sráží domácnosti bez dětí s lidmi nad 65 let, kde podíl činí jen 40 %. Právě u těchto domácností ale experti předvídají skokové zlepšení stavu, ať již z důvodu snazší komunikace s příbuznými, obavy o kontrolu zdravotního stavu, zajištění zásobování nebo „jen“ lepšího způsobu trávení volného času.
S tím, jak se bude zvyšovat potenciální poptávka v digitálním prostředí, poroste i nabídka produktů a služeb pro jednotlivé segmenty klientů. A právě to je druhý důvod. V čase nouzového stavu se během několika dní počet provozoven nabízejících objednávku a dovážku zboží zvýšil o stovky procent. Oproti standardu v těchto týdnech dvojnásobně roste počet nových e-shopů. Obchodníci se snaží přeorientovat na internet, protože kdo zůstává mimo online prostředí, zůstává zcela mimo hru. A když obě strany trhu zjistí, že digitální ochod je výhodný, nevidím jediný důvod pro to, aby se po odeznění nouzového stavu všichni lusknutím prstu vraceli ke starým pořádkům analogového vzorce „vydej se na cestu – vybírej – čekej na pokladně – zaplať – jeď domů“.
Tuto tezi totiž potvrzuje i třetí důvod, a tím je nejistota budoucího vývoje. Jasně, všichni se upínáme na zprávy vyhlížející kulminaci pandemie, litujeme oběti a jejich pozůstalé, sledujeme exponenciální křivky nakažených, klesající trend reprodukčního čísla R a snažíme se zachovat pozitivní mysl. Ale skončí to opravdu za pár týdnů? Nepřijde druhá vlna pandemie? Nemůže tento typ koronaviru zmutovat ve vir způsobující zákeřnější nemoc, která si vyžádá ještě tvrdší a delší karanténní opatření? Nikdo neví. A proto budou obchodníci dál investovat do rozvoje digitálních obchodních kanálů, což bude lidi průběžně vychovávat k nákupům na síti, což přiláká další obchodníky a bude je motivovat investovat, což zvýší komfort obchodů na síti… a tak dále, a tak dále.
Samozřejmě že z ulic měst a vesnic život nezmizí. Určitá část společnosti se ke svým návykům „z doby před koronavirem“ vrátí a, nebuďme naivní, budou nás k tomu tlačit i masivní marketingové výdaje firem, jež mají na životě tam venku postavený byznys: Automobilky, restaurace a pohostinství, kamenné prodejny specializovaného zboží… To je v pořádku. Ale i oni budou muset změnit formát marketingu. Jestliže totiž bude čím dál více lidí pravidelně sedávat s peněženkou u monitoru počítače nebo obrazovky chytrého telefonu, je třeba těmto lidem servírovat obsah právě sem.
