Covid zastínil infarkty, lékaři přišli o pětinu pacientů

Podle českých kardiologů odbývají pacienti kvůli současné koronavirové situaci své zdravotní potíže způsobené infarktem. Lidé mnohdy prodělají akutní infarkt, protože se bojí včas přijít do nemocnice. Příznaky srdeční mrtvice proto potlačují, zlehčují nebo přičítají infekci. Mnohdy si tím ale zadělávají na komplikace, nebo na následky problémů dokonce umírají.

V Česku se v posledních dvaceti letech dařilo velmi efektivně snižovat komplikace spojené s infarktem myokardu a jejich života po srdeční mrtvici. Pandemie však obrátila pozornost jinam a kardiologové za poslední dobu přišli téměř o pětinu pacientů. 

Návrat k těžkým průběhům infarktu

Akutní infarkt myokardu dlouhodobě představuje nejčastější akutní příčinu úmrtí dospělých v Česku a v dalších vyspělých zemích. Pandemie však hluboce zasáhla i do této oblasti a v některých ohledech pacienty vrátila do minulosti, která byla spojena s velmi těžkými průběhy infarktu, mnoha komplikacemi včetně vysoké úmrtnosti a nutnosti resuscitací. 

„Riziko vzniku infarktu hrozí zvláště u pacientů se známými rizikovými faktory jako je je kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina tuků v krvi, obezita, tělesná inaktivita a hlavně kombinace všech těchto faktorů,“ vysvětluje přednosta interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Bohunice Petr Kala. 

Infarkt myokardu podle lékařů nepostihuje jen starší osoby. „Infarkt si nevybírá ani dle pohlaví ani dle věku, a přestože průměrný věk pacientů s infarktem přesahuje 60 let, nezřídka léčíme i pacienty ve věku 40 i mladší,“ dodává Kala. Kardiologové chtějí upozornit na to, že se pacienti nemusí bát a při akutních obtížích trvajících déle než 10 minut, hlavně bolestech na hrudi a dušnosti, nemají čekat a zavolat záchranku.