Budoucnost solárních střešních panelů? Fotovoltaika integrovaná do střechy
Výroba elektřiny ze slunce prostřednictvím solárních panelů umístěných na střechách domů není ve světě energetiky žádnou novinkou. Nyní ale přichází řešení, které umožňuje mít fotovoltaické moduly přímo ve střešní krytině. Díky tomu odpadá nutnost instalace nosných konstrukcí na střechu, nenaruší se její plášť a celková estetika a zároveň se tato cesta v budoucnosti může otevřít i historickým objektům.
Solární elektrárny na střechách domů se už v Česku standardně vyskytují. Dávají domácnostem a firmám možnost být energeticky nezávislými. Až doteď bylo ale nutné na střechu instalovat velké solární panely, které částečně narušují její plášť, a také celkovou estetiku.
Inovativním řešením, které už se ve světě poměrné běžně objevuje, je umístění fotovoltaických modulů mezi běžné střešní tašky. „Největší výhodou fotovoltaické střechy je její kompaktnost a celistvost. Na střechu není nutné instalovat nosnou konstrukci pro solární panely, stavebník zároveň ušetří náklady na běžnou střešní krytinu, kterou solární moduly nahrazují. Ty jsou přitom řešené tak, aby na střechu bez problémů pasovaly a vše dobře těsnilo,“ vysvětluje Daniel Frejvald ze společnosti Wienerberger, která s projektem fotovoltaiky integrované mezi střešní krytiny bojuje o účast ve finále soutěže E.On Energy Globe.
Přináší inovativní řešení solárního modulu jako střešní krytiny.
Odpadá nutnost instalace nosných konstrukcí pro solární panely.
Zpřístupňuje solární technologie také pro historické objekty.
Jde o dobře škálovatelné řešení – solární moduly lépe využijí dostupnou plochu střechy
Velkou výhodou solárních střešních modulů je také to, že jsou lehké a nezatěžují tolik nosnou konstrukci střechy. Díky tomu, že nijak nenarušují střešní plášť, by mohlo být v budoucnu možné je realizovat i na budovách, kde to dříve kvůli památkové ochraně nešlo. „Moduly ani nemusejí být černé. Výrobce chystá i variantu v barvě terakoty, tedy barevně velmi podobnou okolní střešní krytině,“ doplňuje Frejvald.
Soutěž E.On Energy Globe se v Česku koná od roku 2008. Hlásit se do ní mohou projekty, které myslí na životní prostředí a lepší zacházení s energiemi. Každoročně nominují odborníci z Akademie věd 5 až 6 finalistů, pro které mohou následně lidé hlasovat online.
