Úklid pohozených odpadků zaplatí výrobci jednorázových plastových obalů
Volně pohozené sáčky, obaly od sladkostí nebo víčka pet lahví. Za řešení problémů s takzvaným litteringovým odpadem musejí nově platit obcím výrobci. Získané peníze využijí úřady na odstranění smetí, které znečišťuje veřejný prostor i životní prostředí.
Nová povinnost, která se týká například výrobců vybraných produktů v jednorázových plastových obalech, vyplývá z evropské směrnice. V České republice začala změna platit od ledna. Pro jednotlivé obce znamená úlevu, a to zejména finanční. Do úklidu odpadků, které se válejí mimo určené odpadové nádoby, totiž ročně investují nemalé náklady.
Nejenže musí města platit za úklid odhozeného smetí, ale financují rovněž svoz a následné zpracování odpadu. Částku nově kompenzuje právě příspěvek od výrobců. Získané peníze by měly pokrýt průměrné reálné výdaje spojené s úklidem litteringového odpadu. „Zároveň pomohou motivovat obce, aby se do úklidu litteringového odpadu zapojily. Ne všechny to totiž dělají,“ vysvětlila mluvčí společnosti EKO-KOM, která zajišťuje fungování systému třídění a recyklace odpadů z obalů, Lucie Müllerová.
1) sáčků a balení vyrobených z pružného materiálu
2) nádob na nápoje o objemu až tří litrů
3) plastových odnosných tašek
4) nápojových kelímků
5) jednorázových nádob na potraviny určených k jednorázové a okamžité spotřebě (termoboxů, pevných průhledných obalů od toustů a sendvičů)
Přesnou výši peněz, které obce do úklidu litteringového odpadu ročně vkládají, je však těžké přesně zjistit. Podle expertky na odpadové hospodářství a starostky jihomoravských Sudic Olgy Dočkalové dojdou vedení obcí ke konkrétním částkám až časem. „Vše ukáže praxe. Zatímco pro města s technickými službami je vyčíslení nákladů spojených s litteringem snažší, jinak je tomu u malých vesnic. A Evropská unie neříká, jak k nové směrnici přistupovat. Výši příspěvků pro obce jsme tedy postavili na odhadu, který vychází z podrobného výzkumu provedeného EKO-KOMem,“ popsala starostka.
Podobná povinnost jako pro producenty jednorázových plastových obalů platí také pro výrobce dalších produktů, které se stávají nevyžádaným litteringovým odpadem. Jedná se o předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu, balónky nebo tabákové výrobky s filtry.
Nejvíce odpadků leží na zastávkách
Jak litteringový odpad v Česku vypadá, zjišťoval EKO-KOM přímo v terénu. Studie provedená ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem potvrdila, že objemově představují většinu pohozených odpadků, jež škodí životnímu prostředí, plasty. Při ročním šetření ve 164 českých lokalitách vyšlo najevo, že plastové smetí tvořilo šestapadesát procent odhozeného odpadu. Následoval nižší podíl kovů a skleněných odpadků. Nejvíce smetí pohodili Češi mezi lety 2020 a 2021 na zastávkách městské hromadné dopravy. Pod vrstvou nečistot se často ocitly také rekreační vodní plochy nebo silnice. Obydlené oblasti ve velkém trápily cigaretové nedopalky.
Důležitá je prevence
Pokud zůstanou jednorázové plastové výrobky bez povšimnutí na zemi, mohou v přírodě ležet po desetiletí. Zatímco plastový sáček se rozloží za čtvrt století, kelímku z plastu to trvá sedmdesát let. Ještě účinnější než úklid litteringového odpadu je tedy prevence. Předcházet rozhazování smetí se obce snaží pomocí rozmísťování odpadových nádob.
Úspěch slaví zejména dobře viditelné a dostatečně obsluhované kontejnery. Některá města instalují na veřejných prostranstvích také fotopasti a kamerové systémy. „Důležitá je také osvěta veřejnosti v oblasti správného nakládání s odpady a tím i předcházení vzniku litteringu," řekla za EKO-KOM Müllerová.
