Lidé se obávají inflace, ta stoupla v eurozóně, Evropské unii i Česku
Inflace je hlavním zdrojem obav. Podle nejnovějších údajů Eurostatu meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu ze zářijových 1,7 procenta zrychlil na dvě. V Evropské unii pak inflace vzrostla na 2,3 procenta ze zářijových 2,1. V České republice se inflace zvýšila na 3 procent ze zářijových 2,8.
Ve Slovinsku meziroční inflace dosáhla 0 procent a byla tak nejnižší v celé EU. Následovala Litva a Irsko s 0,1 procenta. Naopak v Rumunsku byla zaznamenána nejvyšší inflace s 5 procent, následovala Belgie a Estonsko s 4,5 procenta. Na inflaci v eurozóně nejvíce přispěly služby (1,77 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (0,56 procentního bodu) a neenergetické průmyslové zboží (0,13 procentního bodu), zatímco energie její růst snižovaly o 0,45 procentního bodu.
Inflace v eurozóně aktuálně odpovídá dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB). Po zahájení zvyšování úrokových sazeb s cílem zkrotit inflaci ECB tento proces loni v říjnu přerušila a udržovala základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta. Letos v červnu však přistoupila ke snižování sazeb, aby podpořila hospodářský růst.
Inflace je hlavním zdrojem obav
Z průzkumu společnosti Ipsos vyplývá, že inflace je hlavním zdrojem obav pro českou veřejnost. Strach z ní má 49 procent lidí. Ti se obávají především zdražování bydlení, což je oblast, ve které vidí jen málo příležitostí k dalšímu omezování spotřeby.
Inflace je hlavním zdrojem obav veřejnosti od začátku roku 2022. Na druhém místě byly dlouhodobě obavy z válečného konfliktu v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. V posledním průzkumu Ipsosu se však podíl lidí obávajících se války snížil na 28 procent. Na druhém místě jej vystřídaly obavy z chudoby a sociálních nerovností, které vyjadřuje 32 procent Čechů. Čtvrtina lidí má obavy z kriminality a násilí.
V souvislosti s inflací lidé nejčastěji vyjadřovali obavy z růstu cen bydlení a potravin. Naopak nejmenší podíl tvořili ti, kteří se obávali zdražování rekreací a kultury. U nákladů na bydlení by přitom 38 procent dotázaných sice chtělo omezit své výdaje, ale už nemá jak. Dalších 32 procent lidí se chystá výdaje omezit částečně, 11 procent výrazně.
