Plánovali dálnici, našli dědictví horníků. Jak probíhaly průzkumy Eliášovy štoly

Šestnácté století bývá označováno jako období „evropské stříbrné horečky“ a i těžba na jihu Čech je tomu důkazem. Nejstarší zpráva o dolování poblíž Rudolfova pochází již z roku 1385 a podle odhadů bylo vytěženo až padesát tun stříbra, s tím, že nejvíce se dařilo těžbě mezi lety 1547 a 1618. Samotná ražba Eliášovy štoly byla zahájena 20. července 1574, na svátek sv. Eliáše, podle něhož nese své jméno.

K čemu sloužila Eliášova štola?

Od nejstarších dob měly doly jeden hlavní problém – přítok podzemních vod. Nejdříve byla voda z dolů vytahována v kožených měších pomocí zařízení na koňský pohon. Brzy se ale ukázalo, že výkon zdaleka nedostačuje, a tak se začaly razit takzvané dědičné štoly.

Cílem Eliášovy štoly tedy bylo odvodnění hlubokých dolů. Její ražba trvala s přestávkami dvě stě let, ale dokončena byla v době, kdy už těžba stříbra v Rudolfovském revíru upadala. Štola byla alespoň ve třicátých letech dvacátého století využita k jímání vody pro vodovod v Českých Budějovicích.

Štola byla ražená 25 až 30 metrů pod zemí a dosáhla délky přibližně tří kilometrů. V pravidelných vzdálenostech vede ze štoly více než šestnáct průduchových šachet.

Zpevněná část Eliášovy štoly.

Štola byla především z důvodu bezpečnosti ve třicátých letech minulého století uzavřena tlustou betonovou zdí. Ponechána byla pouze roura, která sloužila pro vedení vody, čehož i využili jeskyňáři.

„Využili jsme k tomu naši speciální sondu, kterou používáme při průzkumu hrobek, například Rožmberské hrobky. Je to sonda, která je vybavená kvalitní kamerou a umožňuje podívat se tam, kam se normálně člověk nedostane. Prostrčili jsme tu sondu rourou a zjistili jsme, že je to opravdu několik metrů mocná betonová zeď, kterou není možné probourat,“ komentuje výzkum pro Drbnu Jiří Šindelář z Geo-cz.

Díky sondě se podařilo odhalit a naplánovat vstup do Eliášovy štoly, a to přes větrací šachtu, která nebyla kompletně zasypaná. Průzkum následně probíhal ve spolupráci s Jihočeským muzeem, Českou speleologickou společností a Správou jeskyní České republiky. „Bez nich bychom to nedokázali. A hlavně je důležité, aby si lidé uvědomili, že lézt do těchto starých dolů je opravdu nebezpečné,“ dodává Jiří Šindelář.

Štola málem ohrozila výstavbu dálnice

Archeologové a jeskyňáři zdokumentovali z odhadované délky tří kilometrů zhruba polovinu, 1562 metrů. Určité úseky neměly dostatečně dobrý vzduch a převažoval v nich oxid uhličitý, protože byly uzavřeny desítky let. Odborníci proto museli nejprve pracovat v dýchacích přístrojích, dokud nezměřili stavy plynů ve štole a nezprovoznili vzduchovací zařízení k umělému větrání.

Průzkumy Eliášovy štoly probíhaly především kvůli plánům na výstavbu křižovatky dálnice. Muselo se zjistit, zda je podloží dostatečně pevné a průduchy, takzvané světlíky, nevedou k povrchu přesně v místech stavby.

Stavařům vyšly plány opravdu těsně – průduchy vedoucí ze štoly se o fous minuly s celou stavbou. Takže když nyní najedete na mimoúrovňovou křižovatku dálnice D3 u Úsilného, projíždíte nad štolou a celkem třemi uzavřenými průduchy.

Zákres Geo-cz plánované stavby křižovatky dálnice.

Výzkum tedy nejen potvrdil, že štola nepřekáží plánované křižovatce dálnice D3, ale navíc pomohl zdokumentovat práci dávných horníků. Ve štole je možné vidět stopy po ruční práci, tedy jednotlivé rýhy po práci s kladívkem a mlátkem.

Horníci se nezapomněli podepsat, a to už v roce 1669.

Právě nyní se navíc řeší identický případ. Brzy se začne budovat jižní obchvat Tábora, ale připravovaná trasa je opět v jednom místě v kolizi s poddolovaným územím u obce Horky. Ve středověku se tam také těžilo stříbro a odborníci podle historické kartografie předpokládají, že se tam vyskytuje významný „Boží důl“, který byl hlavním podnikem celé oblasti.

V rámci eliminace nebezpečí projevu starého důlního díla, ochrany majetku a zdraví lidí by měl i v těchto místech proběhnout podobný průzkum jako u Českých Budějovic.

Vydejte se na výlet za historií

Část štoly až ke čtvrté větrací šachtě je od roku 2009 zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci tak mohou absolvovat prohlídku, která vede pod zastavěnou částí obce Úsilné. Nedaleko vstupu do štoly se nachází kašna s ikonickým oslíkem, která je symbolem obce.

„V části, kde jsme se pohybovali my, to turisticky zpřístupnit nejde, protože je tam nepevné podloží. Jsou tam určité zlomy a místa, kde jsou i závaly,“ popsal redakci Drbny stav Eliášovy štoly archeolog Ondřej Chvojka.

Na prohlídku je nutné objednat se telefonicky předem. Průvodce vám poskytne helmu, nepromokavý plášť a baterku, ale určitě je vhodné mít pevnou obuv a připravit se na chladnější prostředí.