Na Boží hod vánoční bychom se neměli pouštět do žádné práce
Dnes je první svátek vánoční, v kalendáři zvaný jako Boží hod, jinak je nazýván také jako Slavnost Narození Páně. Dnes by neměl nikdo pracovat, mělo by se rozjímat a odpočívat.
Na Boží hod křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Podle Bible se narodil v Betlémě poblíž Jeruzaléma. Sem putovala i Marie se svým snoubencem Josefem, aby se nechali zapsat při sčítání lidu. Marie tu Ježíše porodila, zavinula a položila ho do jeslí. Pod střechou už pro ně nebylo místo.
Tuto událost dříve připomínali přestrojení pastýři. Chodili od chalupy k chalupě se svým betlémem a vyprávěli o narození Ježíška. V dnešní době jsou betlémy k vidění v kostelech a jsou také dominantou na náměstích. U nich se lidé setkávají a zpívají vánoční koledy. Mezi tradiční zvyky patří i rodinná vycházka do kostelů na božíhodovou vánoční mši.
Boží hod byl vždy ve znamení dobrého jídla
V tento den se připravovalo na stůl to nejlepší, co domácnost měla. Většinou to byla kachna nebo husa. Na Boží hod se má jen odpočívat. Hospodyně dříve nesměly ani zametat světnice nebo stlát postele. V domě nemá viset ani žádné prádlo, jinak by to přineslo neštěstí.
Památka narození Páně se slavila 25. prosince zpočátku jen v Římě, od 7. století se oslava stala součástí liturgie celé západní církve. Východní církev světila od 4. století slavnost Epifanie neboli „slavné zjevení se Božího Syna v těle“. Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.
Název Boží hod vánoční vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání - slavili tedy „duchovní hody“. Také na stole se objevovala hojnost různorodých pokrmů a každý se mohl najíst do sytosti.
