Zemřel entomolog Karel Sláma. Muž, který změnil pohled na vývoj hmyzu
Ve věku 91 let zemřel významný český entomolog Karel Sláma. Světově uznávaný odborník na fyziologii hmyzu byl spojený také s Českými Budějovicemi, kde v první polovině 90. let vedl Entomologický ústav Akademie věd. Proslavil se objevem takzvaného paper factoru a patřil k nejcitovanějším českým biologům své generace.
Významný český entomolog Karel Sláma (1934–2026) zemřel náhle v sobotu 10. ledna ve věku 91 let. Dlouholetý pracovník Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR patřil k nejvýraznějším osobnostem světové fyziologie hmyzu. Zásadně se podílel na pochopení hormonální regulace vývoje hmyzu a jeho práce ovlivnila jak základní výzkum, tak praktické využití v ochraně rostlin.
Do dějin vědy se Karel Sláma zapsal především objevem takzvaného paper factoru, prvního přirozeného analogu juvenilního hormonu. K tomuto objevu dospěl v 60. letech během stáže na Harvardově univerzitě v laboratoři Carrolla Williamse. Série prací publikovaných v prestižních časopisech Nature, Science nebo PNAS USA vyvolala mimořádný ohlas a nastartovala celosvětový rozvoj výzkumu syntetických analogů juvenilního hormonu.
Po návratu ze Spojených států působil Sláma dlouhá léta v Entomologickém ústavu tehdejší Československé akademie věd. V první polovině 90. let se profesně výrazně propojil i s Českými Budějovicemi, kam se ústav přesunul jako součást nově vzniklého Biologického centra AV ČR. V letech 1992 až 1995 zde Karel Sláma ústav vedl a podílel se na jeho formování v náročném transformačním období.
Vedle vědeckých výsledků byl Karel Sláma výraznou osobností i lidsky. Jak vzpomíná jeho dlouholetý spolupracovník Robert Farkas, šlo o člověka s mimořádně pevným charakterem. „Byl velmi přímý a čestný člověk se silnými zásadami. Jeho vědecký entuziasmus byl nakažlivý a měl vzácnou schopnost rozlišovat podstatné od nepodstatného,“ uvedl Farkas. Připomněl také Slámovu osobní statečnost v době totality, kdy byl kvůli svým postojům dlouhodobě omezen v cestování do zahraničí.
Karel Sláma byl nejen špičkovým vědcem, ale také zapáleným včelařem, chalupářem a inspirativním mentorem několika generací biologů. „V okamžiku, kdy jsem se dozvěděl tu smutnou zprávu, jsem si naplno uvědomil, jak velká mezera po Karlovi zůstává,“ dodal Farkas.
Biologické centrum Akademie věd ČR vyjádřilo upřímnou soustrast rodině, blízkým i kolegům zesnulého. Poslední rozloučení s Karlem Slámou se uskuteční v úterý 27. ledna 2026 ve 13.15 hodin v obřadní síni krematoria v Praze-Motole.
