Velký návrat sokolů. Po téměř 150 letech vyvedli mláďata na komíně v Písku
Velká radost pro ochranáře i obyvatele města. V Písku se letos podařil výjimečný návrat vzácného dravce, sokola stěhovavého. Pár těchto ptáků nyní vyvedl mláďata v budce umístěné na komíně v areálu teplárny. Podle prvních informací se mláďatům daří dobře a zdárně rostou.
Jde o mimořádnou událost, jelikož podle Libora Šejna ze Záchranné stanice živočichů Makov poslední doložené hnízdění sokolů v okolí Písku pochází přibližně z roku 1880. Po téměř 150 letech se tak tento kriticky ohrožený druh do lokality vrátil.
Za návratem sokolů stojí cílená spolupráce města Písek a Záchranné stanice živočichů Makov. Už v polovině února byly na dva komíny instalovány speciální hnízdní budky určené právě pro sokoly. A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat.
„Hned druhý den, co jsme budky nainstalovali, jsme díky záběrům z fotopasti a kamery věděli, že obě budky sokoli objevili, což potvrdilo naše předpoklady a potěšilo nás, že výběr místa pro umístění obou budek byl správný,“ řekl David Schwedt z odboru životního prostředí. Jedna budka byla umístěna na komíně teplárny ve výšce zhruba 90 metrů, druhá na výtopně Samoty.
Právě výška je pro sokoly klíčová. Tito dravci přirozeně hnízdí na skalách a vysokých stavbách, proto jsou komíny ideálním náhradním prostředím. „Sokoli hnízdí ve velké výšce, budky se proto umisťují minimálně v padesáti šedesáti metrech, proto byly teplárenské komíny pro tyto účely ideální,“ vysvětlil Libor Šejna ze Záchranné stanice živočichů Makov.
To se nyní potvrdilo. V budce jsou tři až čtyři mláďata, která se zatím vyvíjejí bez komplikací. Pokud vše dobře dopadne, může jít o začátek trvalého návratu sokolů do Písku. Sokol stěhovavý je totiž druh, který si své hnízdiště pečlivě vybírá a často se na něj vrací. Pokud se mu v Písku zalíbí, mohou zde hnízdit i další generace.
Projekt má navíc i praktický přínos. Sokoli se živí především ptáky, přičemž významnou část jejich potravy tvoří holubi. Ve městě, kde jejich populace dlouhodobě čítá tisíce jedinců, by tak mohli přirozeně pomoci s regulací jejich počtu.
