Psalo se před 40 lety: Černobylská havárie na jihu Čech nezpůsobila nebezpečí
Před čtyřiceti lety, 26. dubna 1986 v 1:23, došlo k explozi na 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl. Byla to událost, která zásadně změnila přístup k jaderné bezpečnosti. Bezprostředně po havárii se však veřejnost v tehdejším Československu setkávala s omezenými a často uklidňujícími informacemi. Jak se o události psalo v dobovém tisku?
Radioaktivní látky se po výbuchu začaly šířit atmosférou nad velkou částí kontinentu. Sovětské úřady však o havárii informovaly s výrazným zpožděním, což se následně promítlo i do situace v tehdejším Československu.
Zprávy přebírané ze Sovětského svazu zdůrazňovaly, že situace je pod kontrolou a nedochází k ohrožení obyvatelstva. Rudé právo například vydalo 9. května 1986 jako jeden z prvních článků k situaci rozhovor s doktorem Emilem Kunzem, hlavním odborníkem ministerstva zdravotnictví ČSR pro hygienu záření.
Do jaké míry se zvýšil obsah radioaktivních látek na volném prostranství v Československu v souvislosti s havárií v černobylské elektrárně? Dávkové příkony záření na volném prostranství, které dříve měly zejména přírodní původ, se zvýšily zhruba dvakrát až třikrát proti přírodním hodnotám. Ale radioaktivní jódy v ovzduší nebo potravinách jsme dříve neměřili vůbec. Obecně však mohu říci, že nedošlo k takovému zvýšení, které by jakýmkoli způsobem bylo nebezpečné lidskému zdraví.
Realita šíření radioaktivních látek ale byla složitější. Oblak se postupně rozšířil nad velkou část Evropy a jeho dopady se projevily i na území Československa.
Nejvíce zasažené oblasti se podle pozdějších analýz nacházely v pásu od Šumavy přes Českomoravskou vrchovinu až po východní Čechy, vysoké hodnoty byly zaznamenány i na severní Moravě, ve Slezsku a v některých částech Prahy. Významnou roli sehrály srážky, déšť totiž radioaktivní částice zachycoval a dostával je na zemský povrch.
V rozhovoru pro Rudé právo se psalo, že není potřeba opatření pro děti nebo těhotné.
Rovněž Jihočeská pravda informovala 1. května 1986 o odklízení následků po havárii v Černobylu: „V černobylské jaderné elektrárně pokračují práce při odstraňování následků havárie. Díky podniknutým opatřením se za uplynulý den únik radioaktivních látek snížil a úroveň záření v areálu jaderné elektrárny a v místě, kde stojí, klesla… Některé západní agentury šíří pověsti, že prý při havárii v jaderné elektrárně zahynuly tisíce lidí. Jak už bylo oznámeno, zahynuli ve skutečnosti dva lidé a dalších 197 bylo hospitalizováno. 49 jich po vyšetření opustilo nemocnici. Podniky, kolchozy, sovchozy a úřady pokračují v normální práci.“
V obou případech nebyla sdělení k situaci v Černobylu na první straně, zaujímala spíše nevýznamné místo na dalších stranách novin, podobně jako u dalších periodik. Důvodem byla tehdejší informační politika Sovětského svazu, silná státní kontrola médií a snaha minimalizovat dopad zpráv, které by mohly zpochybnit oficiální verze událostí.
Rudé právo pokračovalo i v dalších dnech s obhajováním situace. Foto z novin z 12. května 1986.
Radioaktivní záření poškozuje buňky
I při nižších nebo dlouhodobých dávkách radioaktivního záření může toto poškození zvyšovat riziko vzniku rakoviny, přičemž u jednotlivých případů je často nemožné jednoznačně určit přímou souvislost s Černobylem.
Právě na tuto složitost upozorňuje i Světová zdravotnická organizace WHO, která v dlouhodobých odhadech uvádí, že v nejvíce zasažených skupinách mohlo v důsledku ozáření předčasně zemřít až několik tisíc lidí.
WHO zároveň zdůrazňuje, že největší zátěž nesli pracovníci přímo zasahující po havárii. Přibližně tisíc z nich bylo vystaveno velmi vysokým dávkám záření, u dalších zhruba 200 tisíc likvidátorů lze podle odhadů očekávat tisíce předčasných úmrtí v průběhu života v důsledku ozáření.
❗️26. 4. 1986 01:23
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) April 26, 2026
????Přesně před 40 lety došlo k explozi na 4.bloku jaderné elektrárny Chernobyl. Událost, která změnila mnohé.
❗️Pokud by se podobná situace stala dnes, svou roli by sehrál i ČHMÚ.
????Řeč je o modelu TRACON, který pravidelně na žádost @SUJBofficial počítáme… pic.twitter.com/kwk6WmjqRO
Zatímco v roce 1986 se informace k veřejnosti dostávaly se zpožděním a často v omezené podobě, současné systémy umožňují téměř okamžité vyhodnocení i modelování možného šíření nebezpečných látek v ovzduší.
„Pokud by se podobná situace stala dnes, svou roli by sehrál i ČHMÚ. Řeč je o modelu TRACON, který na žádost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost počítáme každé úterý. Model slouží k předpovědi případné trajektorie kontaminovaných vzdušných mas. Model se počítá samozřejmě jen v testovacím režimu a doufejme, že tomu nikdy nebude muset být jinak,“ uvádí ČHMÚ.
