Vědci potvrdili výskyt toxických sinic v části Lipna, policie dál vyšetřuje úhyn psů

Výskyt toxických látek potvrdili vědci z Akademie věd ČR při analýze vzorků odebraných z přehrady. „Analyzovali jsme vzorky na přítomnost sinicových neurotoxinů. A látky, které by mohly být za úhyny (psů), jsme nalezli v biomase sinic,“ sdělil Pavel Hrouzek z třeboňského mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pro Českou televizi.

Debatu kolem kvality vody na Lipně otevřel případ úhynu dvou psů rasy jack russell teriér, kterým se zabývají policisté z Lipna nad Vltavou. Podle oznámení majitelky se měla zvířata otrávit sinicemi z přehrady. Případ policisté vyšetřují už od konce května, zatím ale není jasné, jestli za úhynem zvířat skutečně stál kontakt se sinicemi nebo jejich požití.

Policie uvedla, že podrobnější informace poskytne až po uzavření vyšetřování. Aktuální analýzy ovšem ukázaly, že se v některých částech Lipna opravdu vyskytují sinice obsahující toxiny, které mohou být pro zvířata nebezpečné.

Odkud přesně sinice s toxiny pocházejí, odborníci zatím neví. Nevylučují ale, že může jít o přirozený jev a zároveň zdůrazňují, že nejde o běžný typ sinic vytvářejících známý vodní květ, který se během teplých letních měsíců objevuje na rybnících a přehradách.

Lidé by tak i podle varování obce Lipno nad Vltavou měli své mazlíčky v okolí vodní plochy pečlivě hlídat a zabránit jim například v pití vody či požití neznámých látek.

Podle hygieniků není voda v Lipně pro lidi nijak nebezpečná a zůstává vhodná ke koupání. Poslední rozbory kvality vody dopadly velmi dobře a například u pláže v Černé v Pošumaví získala voda nejvyšší možné hodnocení.

„Pracovník zdravotního ústavu odebírá vzorek dle monitorovacího kalendáře, kdy řádný termín je jednou za 14 dní. Když ten výsledek koupací vody není dobrý, tak se jde udělat další týden opakovaný odběr,“ popsala kontrolu vody mluvčí hygieniků Zuzana Šalandová.

Jaké jsou příčiny zhoršené kvality vody?

Informace o výskytu toxických sinic znovu upozornila na otázku zhoršující se kvality vody v Lipně. Jihočeský kraj na konci května představil očekávanou studii, která měla objasnit příčiny problémů. Vedení kraje následně uvedlo, že hlavním viníkem je především fosfor přirozeně uvolňovaný z rašelinišť v povodí.

Jenže právě toto tvrzení vzápětí zpochybnil jeden z autorů studie. „Za zhoršenou kvalitu vody a zničený ekologický potenciál lipenské nádrže může nikoli fosfor z přírodního odtoku z povodí, ale různé lidské aktivity,“ uvedl Josef Hejzlar z Biologického centra AV ČR.

Studie upozorňuje, že není důležité jen množství fosforu přitékajícího do Lipna, ale i jeho forma. Takzvaný biologicky dostupný fosfor, který podporuje růst sinic a řas, z velké části souvisí s lidskou činností, například odpadními vodami nebo zemědělstvím, zejména v okolí přehrady.

„Pokud by se k 70% množství v přírodním odtoku fosforu z povodí těch 30% fosforu od lidí nepřidávalo, v lipenské nádrži by se žádné masové vodní květy sinic nebo řas nevyskytovaly, a hodnocení ekologického potenciálu nádrže by bylo dobré,“ doplnil Hejzlar.