V létě v Česku zemře méně lidí než v zimě. Za vyšší úmrtností stojí nemoci i počasí
Zprávy o letních tragédiích mohou budit dojem, že právě během prázdnin umírá nejvíce lidí. Skutečnost je ale jiná. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) patří letní měsíce k období s nejnižší úmrtností, zatímco zima představuje pro zdraví Čechů největší zátěž.
Dlouhodobé statistiky ČSÚ ukazují, že červenec a srpen patří v Česku mezi měsíce s nejnižším počtem úmrtí. Naopak nejvíce zemřelých připadá na zimní období, zejména leden, únor, březen a prosinec.
Rozdíl přitom není zanedbatelný. „V zimních měsících umírá v Česku zhruba o 15 až 30 procent lidí více než v létě, v době silných epidemií se tento rozdíl ještě zvýrazňuje,“ uvedly Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy.
Podle dat ČSÚ se například v červnu, červenci nebo srpnu počty zemřelých pohybují většinou kolem 8,5 až 9 tisíc osob. V lednu obvykle zemře i více než 10 tisíc lidí.
V letech poznamenaných epidemií covidu-19 byly rozdíly ještě výraznější. Například v lednu 2021 zemřelo přes 16 tisíc lidí, tedy téměř dvojnásobek oproti letním měsícům téhož roku.
V grafu můžete vidět proměnu v úmrtí během jednotlivých let.
Proč tomu tak je?
Na vině je souhra několika faktorů. Zima přináší ideální podmínky pro šíření respiračních infekcí, jako jsou chřipka nebo další virová onemocnění. Největší riziko představují pro seniory a lidi s chronickými nemocemi, u kterých mohou mít dokonce fatální průběh.
Své dělá také počasí. Nízké teploty představují větší zátěž pro srdce i cévní systém, mohou zhoršovat průběh chronických onemocnění a společně s kratšími dny ovlivňují také psychickou pohodu.
„K tomu se přidává úbytek denního světla – u náchylných jedinců se zhoršují deprese, ale i zdraví lidé mohou trpět nedostatkem vitaminu D a pociťovat úbytek tělesné i duševní energie. S infekcemi i jinými, nejen zdravotními problémy se pak bojuje o to hůř,“ doplnili zástupci pražských hřbitovů.
V létě přibývá smrtelných nehod
Během letních měsíců naopak přibývá nehod na cestách. Na silnicích se častěji objevují řidiči, kteří běžně nejezdí delší trasy, stejně jako více cyklistů, motorkářů i chodců.
„Loňské letní prázdniny znovu ukázaly, že právě toto období patří na silnicích mezi nejrizikovější části roku. Během loňských prázdnin jsme šetřili 14 736 dopravních nehod. Při těchto nehodách přišlo o život 88 osob, 369 osob bylo zraněno těžce a 5 212 lehce,“ popsala policejní mluvčí Violeta Siřišťová.
Letní nehody tak každoročně připraví o život řadu lidí, celkovou statistiku úmrtnosti však výrazně neovlivní. To ovšem neznamená, že léto je zcela bez rizik. V posledních letech se stále častěji objevují dlouhé vlny veder, které mohou být nebezpečné především pro seniory, chronicky nemocné nebo osoby, které nedodržují pitný režim.
Extrémní horko může krátkodobě zvýšit počet úmrtí, zejména kvůli přehřátí organismu nebo komplikacím srdečních a cévních onemocnění. Přesto zůstává letní úmrtnost z dlouhodobého pohledu nižší než ta zimní.
