Ve vimperském zámku našli časovou kapsli z roku 1858. Do věže ukryli další poselství

Opravená makovice má v průměru přibližně 30 centimetrů, samotná měděná kapsle měří 27,5 centimetrů na 6 centimetrů. Vyrobil ji místní klempíř a uvnitř zůstane nejen zpráva o dnešní době, ale také předměty, které mají budoucím generacím připomenout Vimperk takový, jaký je právě dnes.

Součástí schránky je pamětní zámecká mince, vlaječka města Vimperk a také dopis starostky města Jaroslavy Martanové. „Vážení, nezapomínejte na historii města Vimperk, rozvíjejte ho, především dbejte na dobré lidské vztahy mezi sebou,“ napsala v něm starostka.

Časová kapsle z roku 1858?

Nová časová kapsle má ve Vimperku svého historického předchůdce. Při současné obnově Hodinové věže totiž byla objevena kapsle, kterou lidé do jedné z makovic ukryli už v roce 1858. Tehdy měli úplně jiný důvod. Zámek se vzpamatovával z ničivého požáru, který vypukl 20. července 1857 po úderu blesku.

Do věže byla historická schránka uložena 25. srpna 1858, tedy během obnovy zámku. Uvnitř čekaly listiny, mince a především pamětní list nadepsaný „Pozdrav z dřívějších dob čtenáři!“ Ten popisuje průběh požáru i následnou obnovu. Připomíná také knížete Johanna Adolfa ze Schwarzenbergu, který financoval rekonstrukci vyhořelé části zámku. Další listiny zachycují jména úředníků, stavitelů a řemeslníků, kteří se na obnově podíleli.

Tečka za jednou etapou

Letošní uložení kapsle rovněž symbolicky završilo rekonstrukci Hodinové věže a druhou etapu rozsáhlého projektu Probouzení zimního zámku.

„Časová kapsle je symbolickou tečkou za několika lety velmi náročné práce. Zanecháváme v ní zprávu o tom, v jaké chvíli se vimperský zámek nachází, co se podařilo zachránit a kdo u toho byl. Je to vzkaz lidem, kteří jednou budou stát na našem místě a budou o zámek pečovat stejně jako dnes my,“ sdělil Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.

Druhá etapa probíhala v letech 2023 až 2026 a soustředila se především na odstranění stavebních havárií a zlepšení technického stavu Horního zámku. Náklady se pohybovaly kolem 100 milionů korun a práce byly financovány z vládního programu Péče o národní kulturní dědictví I.

Obnova přitom nebyla jen otázkou oprav toho, co bylo vidět na první pohled. Důležitým cílem bylo také sjednotit podobu Horního zámku. Jako výchozí období byl zvolen rok 1857, tedy čas bezprostředně po velkém požáru a následné rekonstrukci.

Historická podoba se tak promítla do řešení fasád, střech, krovů i truhlářských prvků. Opravovaly se také vybrané části interiérů, kde vzniklo nové zázemí pro správu zámku, včetně kanceláří i zasedací místnosti.

Věž vydala další tajemství

Samotná rekonstrukce Hodinové věže navíc přinesla nové poznatky o historii stavby. Při opravách se podařilo odhalit například pozůstatky malovaných nároží, gotický arkýř nebo renesanční portál.

Národní památkový ústav převzal vimperský zámek do své správy v roce 2015. Od té doby se areál postupně mění. První etapa probíhala v letech 2017 až 2021. Tehdy šlo především o to otevřít návštěvníkům další části zámku a vybudovat potřebné návštěvnické zázemí. Vznikly tři nové prohlídkové trasy a zároveň byla opravena významná část Horního zámku.

Investice v první etapě dosáhla 137 milionů korun. Projekt podpořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Nyní skončila druhá etapa a třetí již zamíří do Dolního zámku. Jedním z jejích nejvýznamnějších cílů bude záchrana mimořádně cenného renesančního sálu s malovaným záklopovým stropem.

Práce mají podle současného plánu začít ještě letos na podzim. Práce a obnova mají stát kolem 100 milionů korun a prostředky na ni přidělilo Ministerstvo kultury ČR.