Pohlreich vyrazil na jih Čech. V restauraci Trilobit objevil gastronomické druhohory

Trilobit má za sebou historii, na kterou se v pořadu Ano, šéfe! jen tak nezapomíná. Kdysi podnik těžil ze své polohy na trase směrem do Rakouska, jenže po otevření dálnice se doprava přesunula jinam. S ní odešla i část hostů. Restaurace tak v posledních letech bojovala s nejasným konceptem, nízkými výdělky a problémy v kuchyni.

Právě do tohoto prostředí přijel Zdeněk Pohlreich, aby se pokusil podnik nastartovat. A jeho první dojmy nebyly zrovna optimistické. „Teď je tady nově otevřená dálnice, která sice prospívá plynulosti cestování, ale restauračnímu byznysu to zrovna moc do karet nehraje,“ komentoval Pohlreich situaci při svém příjezdu. Zároveň připomněl pověst, podle které měl Trilobit za posledních několik let vystřídat hned několik majitelů.

Gastronomické druhohory

Jedním z prvních terčů Pohlreichovy kritiky byl jídelní lístek. Vadilo mu, že restaurace podle něj neměla jasný směr a nabízela směs jídel, která hostovi nedávala důvod se vracet. „Musíme tu restauraci dostat do současné doby. To, co tady nyní je, jsou takové gastronomické druhohory,“ prohlásil během natáčení.

Nelíbila se mu například nabídka noků se špenátem a kuřecím masem, mix grill nebo nejrůznější topinky a chuťovky. „Hospoda přece musí vzbuzovat nějakou důvěru. Musíš se na to těšit, na to jídlo. Ty vole, hospoda se nedá dělat v sebeobraně,“ hodnotil nabídku ostře.

Pohlreich se přitom nesoustředil pouze na jídlo. Snažil se najít koncept, který by mohl restauraci dlouhodobě udržet. Trilobit podle něj potřeboval především jasnější směr a změnu přístupu.

Do kuchyně nastoupil dvaadvacetiletý kuchař

Výraznou postavou dílu se stal také mladý kuchař Dominik, který v restauraci vařil pod vedením své rodiny. Právě práce v malém rodinném kolektivu se během natáčení ukázala jako jedna z komplikací.

Dominik sám přiznával, že restaurace mu přirostla k srdci, zároveň ale cítil, že současný stav není dlouhodobě udržitelný. „Vím, že vařím dobrý jídla, ale něco tady prostě je špatně,“ řekl Pohlreichovi. V emotivním rozhovoru pak mladý kuchař své obavy jen těžko skrýval.

Při zátěžové zkoušce navíc dorazili do restaurace senioři z místního domova. Jejich návštěva se pro Trilobit proměnila v pořádnou prověrku. Hosté si stěžovali na pomalou obsluhu i čekání na jídlo, některé porce se vracely do kuchyně a senioři se dokonce přišli přesvědčit, zda se na jejich objednávce vůbec pracuje.

Bylo to velmi náročné, ale pomohlo nám to

A jak v Trilobitu hodnotí účast v pořadu s odstupem několika měsíců? Provozní Václava Jarovcová přiznává, že zkušenost pro ni nebyla jednoduchá. Zároveň ji ale považuje za pozitivní. „Je to samozřejmě zkušenost pozitivní. Bylo to přínosem, protože bylo spousta věcí, který bylo třeba dořešit,“ uvedla.

Za největší přínos považuje změnu přístupu a především práci na koncepci restaurace. „Určitě v nějaký koncepci té restaurace a přístupu obecně,“ popsala, v čem podnik natáčení posunulo nejvíce.

Také finanční situace podniku se podle provozní podařila stabilizovat. Zároveň upozorňuje, že samotné natáčení nemohlo vyřešit jeden z hlavních problémů Trilobitu – změnu dopravních poměrů.

„Ti lidi, který sem v podstatě byli na zátěžovce, tak sem standardně jako nechodí,“ vysvětlila. Restaurace proto dál stojí především na své běžné klientele, sezonních návštěvnících, cyklistech a hostech ubytovaných v hotelu.

Přestože Pohlreich v pořadu výrazně zasahoval do jídelního lístku, Trilobit podle Jarovcové nakonec svou nabídku kompletně nepřekopal. Restaurace dál staví především na české kuchyni a nabídku přizpůsobuje sezoně.

„Máme tady jídelní lístek, který je sezónní,“ uvedla provozní. Některé recepty se podle ní ale zlepšily. Restaurace také upustila od poledního menu a jídla nabízí v průběhu celého dne.

Mohlo to dopadnout i hůř

Samotný díl už Jarovcová viděla a přiznává, že ji výsledná podoba dílu potěšila. Obávala se totiž, že tvůrci podnik vykreslí mnohem hůře. „Úplně na rovinu jsem myslela, že to dopadne hůř,“ řekla. Podle ní se během čtyř dnů náročného natáčení odehrála řada dalších věcí, které se do výsledné epizody nedostaly.

Natáčení pro ni bylo vyčerpávající. „Byli jsme všichni unavení, bylo to náročný, máte tu čtyři dny, pomalu nespíte,“ popsala průběh natáčení. Přesto dodává, že se podle jejího názoru štáb i účastníci pořadu nakonec postavili k celé situaci nejlépe, jak mohli.

Zatímco televizní diváci viděli v pořadu především ostrou kritiku kuchyně, jídelního lístku a fungování podniku, podle jeho provozní přineslo natáčení také něco podstatnějšího – impuls zamyslet se nad tím, kam má Trilobit dál směřovat. Závěrem rozhovoru pro redakci Drbny tak Jarovcová potvrdila, že je se současným fungováním podniku spokojená a určitě chce restauraci dál provozovat.