Patří medvědi do hradních příkopů? Ochránci chtějí šelmy z Krumlova přesunout

Marie Terezie, Vilém a Polyxena žijí v medvědím příkopu českokrumlovského zámku. Právě podmínky jejich chovu chce nyní znovu otevřít iniciativa Medvědí naděje společně se spolkem OBRAZ – Obránci zvířat. V sobotu 29. a v neděli 30. srpna budou přímo u medvědária od 11 do 17 hodin sbírat podpisy pod petici za přesun zvířat do moderního azylu.

Podle iniciativy současné prostředí neodpovídá přirozeným potřebám medvědů a u všech tří se projevuje stereotypní chování, které může být známkou dlouhodobého stresu. Marie Terezie podle jejích podkladů opakovaně chodí v kruzích, zatímco Vilém se pohybuje po stejné trase a na jejím konci kývá hlavou.

„Stereotypní chování je opakovaný pohyb bez funkce, který se u volně žijících zvířat nevyskytuje a rozvíjí se jako strategie, jak se vyrovnat s prostředím, které neumožňuje přirozené chování,“ uvádí Medvědí naděje.

Spor se vede už od roku 2024

Debata o budoucnosti medvědů na českých hradech a zámcích není nová. V roce 2024 Národní památkový ústav oznámil, že zvažuje ukončení chovu medvědů na státních památkách do roku 2030. Proti záměru se postavilo vedení Českého Krumlova i krumlovský kastelán Pavel Slavko.

„Neztotožňuji se s kroky památkového ústavu, který podlehl zahraničním aktivistům požadujícím zákaz chovu medvědů v hradním příkopu,“ uvedl tehdy starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády (ANO). Podle něj mají medvědi díky dlouholeté péči zkušeného chovatele Jana Míši Černého nejlepší možnou péči.

Kastelán Pavel Slavko zase upozorňoval, že medvědárium nabízí jezírko, vodopád, skály nebo kmeny stromů a splňuje tak všechny zákonné požadavky.

ZprávyPamátkáři chtějí zrušit medvědária na hradech a zámcích. Český Krumlov, Točník ani Konopiště nesouhlasí

Národní památkový ústav zároveň zdůrazňoval, že nejde o okamžitý zákaz chovu. „Bavit se nyní o výjimce nemá význam. Národní památkový ústav podepsal spolu s dalšími subjekty deklaraci, která vyjadřuje vůli se tímto problémem zabývat,“ uvedl v roce 2024 ředitel územní památkové péče Petr Pavelec.

Každá strana vidí řešení jinak

Zastánci současného chovu upozorňují také na to, že medvědi nejsou připraveni na návrat do volné přírody a jsou zvyklí na člověka. Vilém a Polyxena se do Krumlova dostali poté, co byli v roce 2017 zabaveni na pražském letišti. Původně měli skončit v cirkuse.

Chovatel Jan Míša Černý v minulosti varoval, že samotný přesun by mohl zvířata zatížit. „Jsou na zdejší prostředí zvyklí odmalička. Kdyby najednou šli ven mezi starší medvědy, tak by z toho byli ve stresu a těžko by to zvládali,“ uvedl.

Medvědí naděje naopak tvrdí, že vhodnější prostředí může úroveň jejich životů výrazně zlepšit. Jako jednu z možností zmiňuje německý Alternativer Bärenpark Worbis, kde by zvířata nejprve prošla karanténou a následně byla umístěna do přírodního výběhu.

SpolečnostPamátkáři zvažují, že zruší chov medvědů na krumlovském zámku, kastelán i vedení města nesouhlasí

„Jsme připraveni zajistit přesun všech tří medvědů do vhodných a příznivých podmínek,“ uvádí iniciativa. Podle ní by příprava transportu, veterinární testy a příprava nového výběhu trvaly přibližně šest měsíců.

Budoucnost krumlovského medvědária tak zůstává otevřená. Zatímco ochránci zvířat upozorňují na stres a nevhodné podmínky, město a chovatelé zdůrazňují dlouholetou péči, veterinární dohled a obavy z možných dopadů přesunu. Nová petiční kampaň má spor znovu dostat do veřejné debaty.