Díky pauze zjistil, že žil ve fotbalové bublině. Pro Táborsko je důležitá dostavba stadionu, říká Vozábal

Jak jste prožíval pauzu, kterou jste si dal po odchodu z Dynama?
Nejdřív jsem se z toho musel sebrat. Každý takový konec je nepříjemný, obzvlášť když si pak přečtete, že jste svou práci nedělal pořádně. Já na to pak nějak reagoval v rozhovoru po MF DNES. To byl můj jediný rozhovor za tu dobu. Po těch devíti letech mi to přišlo nekulturní, i když jsem respektoval práva majitele. Pak jsem se věnoval dětem. Zvykal jsem si na volné víkendy, kluci byli šťastný, zažívali jsme spolu různé věci, chodil jsem s nimi na tréninky a trávil s nimi víc času. Pochopil jsem, že fotbal je bublina, ve které žijeme, a začal se vzdělávat v jiných oborech. Chodil jsem na přednášky a rozšiřoval si obzory. Zapojil jsem se do jiného byznysu.

Byly chvíle, kdy jste zvažoval, že už se k fotbalu nevrátíte?
Určitě ano. V jednu chvíli jsem byl rozhodnutý, že už se do fotbalu vrátit nechci. Přestalo mi to chybět, vyhovovaly mi volné víkendy. Zjistil jsem, že to není střed světa a s dětmi jsem stíhal více aktivit. Nemusel jsem řešit, jestli pojedeme na lyže, protože se v tu dobu může něco hrát.

Zní to trochu jako úleva. V čem je to fotbalové prostředí náročné a specifické?
Na jednu stranu mě to mrzelo, ale po těch letech to byla úleva. V některých věcech, jako je sestavování rozpočtu, je to klasická firma. Zároveň to je neustálý stres. Sezony na sebe navazují, je potřeba mít pokrytý rozpočet, musíte mít sportovní výsledek a každý v téhle republice je trenér a snadno se díky sociálním sítím může vyjádřit. Člověk se s tím vším musí naučit žít. Náročný je ale každý obor, toho jsem si vědom.

Proč jste se tedy nakonec rozhodl zamířit do Táborska?
Když mě oslovili, řekl jsem, že bych nad tím uvažoval. Hodně jsem nad tím přemýšlel. Je to sice druhá liga, ale to neznamená menší nároky. Navíc já tu věc chci vždy dělat pořádně. I po diskusi s manželkou jsme to nakonec vyhodnotili takhle. Zásadní pro mě byla vzdálenost a to, že neopustím rodinu a dál budu s dětmi. Peníze vám život s dětmi a rodinou nevynahradí. Třeba nad tím budu přemýšlet jinak, až děti odrostou.

Pojďme k nové funkci. Co vám teď zabírá nejvíc času?
Poznávání klubu už skončilo. Teď navazuju na to, co bylo. Snažím se věci někam posouvat a nyní se například hodně věnuji partnerům, abychom dokázali přilákat zajímavé sponzory. Je to o penězích. Čím víc peněz budeme mít, tím lepší podmínky můžeme nabídnout. Klub je nějak nastavený a v rámci finančních možností fungoval dobře. To, že mám na věci jiný pohled, je přirozené. Určitě ale nechci nic bořit, protože vedení odvádělo dobrou práci. Skončili jsme teď na osmém místě a to určitě není moje zásluha.

Když mluvíte o sponzorech, nemáte pocit, že by se v regionu dalo získat více prostředků, když si vezmeme, o kolik partnerů se přetahují kluby třeba na severu Čech?
Sponzoři jsou dnes vztahové věci. Jsou firmy, které se chtějí prezentovat, ale většina kontraktů je postavená na vztazích. Že by dnes v době internetu fungovala statická reklama na stadionu, o tom nejsem přesvědčený. 

Kam nyní Táborsko míří z pohledu sportovních výsledků? Jaké jsou cíle?
Určitě chceme zopakovat letošní výsledek a být zajímavým klubem pro partnery. Myslím, že pro Táborsko je důležité dostavět stadion. Pokud se to podaří, je třeba si uvědomit, že to je kousek od Prahy, Českých Budějovic a město se nachází na dálnici. Tábor má velmi dobrou polohu a hráče to může lákat. Až dostavíme stadion, tak se můžeme bavit dál.

V jaké fázi nyní projekt je?
Podali jsme žádost na Národní sportovní agenturu a čekáme na vyjádření. Když to dopadne, pustíme se do stavby. Rozšiřovat se bude část mezi vápny, takže vznikne „oblouk“ a protější tribuna bude vyřešená. Na výstavbu je v okolí hřiště prostor, což nám projekt ulehčuje.

Tribuny bude potřeba zaplnit. V Táboře chodí na fotbal i hokej poměrně dost lidí, ale zaplnit větší fotbalový stadion asi nebude jednoduché.
Zažil jsem to v Budějovicích. Je to úměra a nejvíc peněz stojí vždy kádr. Když seženete peníze, dovolíte si kádr, ten pak hraje dobře, o něco bojuje, což přitáhne lidi. Takhle to funguje.

Myslíte, že se podaří rozpočet Táborska navýšit?
Věřím tomu. Z mého pohledu je to číslo pro druhou ligu hodně slušné, ale ještě s některými partnery jednáme. Na konkrétní čísla je zatím brzo.

Táborsko dokázalo v nedávné době posunout a prodat zahraniční fotbalisty i odchovance. Jak těžké je pro druholigový klub investovat energii a čas do výběru cizinců?
Je to složité. Veřejnost vidí, že Táborsko někoho prodá, ale je přirozené, že jsou okolo i nějací odpadlíci. Jeden se prodá, ale dalších pět neuspělo a odjelo domů. To je třeba si uvědomit. Teď plánujeme udělat krátký kemp, kam přijedou na pár dnů hráči na zkoušku a projdou nějakým hodnocením.

Sledujete i nadále to, co se děje okolo Dynama?
Já Dynamu budu vždycky fandit. Možná se to někomu nebude líbit, ale s těmi lidmi jsem v kontaktu, ať už v klubu zůstali nebo ne. Nebavíme se o detailech, ale píšeme si. Jsem rád, že sezona ze sportovního hlediska dopadla dobře, protože jsem se na tom podílel. Těší mě výkony Králika, Mihálika či Šípoše a dalších, které jsme přiváděli. Teď je to na jiných lidech. Samozřejmě to sleduju a mrzí mě nedávné dění okolo Dynama, které není pozitivní. Těch mediálních výlevů je příliš. Dynamu každopádně přeji vše dobré.

V těch mediálních vyjádřeních znělo i vaše jméno. 
Já se k tomu vyjádřil jednou jedinkrát. S bývalým majitelem jsme se dohodli, že se nebudeme já a pan Koubek o druhém vyjadřovat, což se druhé straně poslední dobou moc nedaří. To mě mrzí.

Byl jste také u příchodu Fortune Basseye, který před nedávnem vyhrál s Ferencvárosem maďarskou ligu. Napadlo vás, že by z něj mohl být jeden z největších přestupů v historii klubu?
Vůbec mě to nenapadlo. Přiznám se, že už si nepamatuju, jak se to jméno objevilo na stole. Byl pátek a já volal agentovi. Ten mi řekl, že Bassey druhý den jede vlakem do Opavy. Dorovnali jsme podmínky a ze dne na den se to dohodlo. Dnes se tomu směju, když si přečtu, kolik lidí bylo u jeho příchodu. Fortune přišel a následovalo hostování ve Vlašimi. Já pak skončil a řešilo se jeho případné hostování v Táborsku výměnou za Tolna, protože to tak chtěli trenéři. Tolno ale nemohl kvůli vízu na kemp do Rakouska, kde dal Bassey gól Krasnodaru a v kádru zůstal. Začal hrát po gólu Baníku Ostrava a víme, co pak následovalo. Je ale třeba říct, že v Dynamu byla i řada přestupů, které se zkrátka nepovedly.