Byly to krásné tři roky, říká Milan Doudera k angažmá v Motoru

Milane, jak byste zhodnotil své tři sezóny v dresu Motoru? Dvakrát jste byli šestí, jednou devátí.
Byly to krásné tři roky. Škoda, že mě poslední rok trápilo zranění. Angažmá na jihu Čech hodnotím pozitivně a jsem rád, že jsem mohl za Motor hrát.

Když se zpětně ohlédneme, jaké momenty pro vás byly nejhezčí a nejvýraznější?
První sezona a hned play-off s Třincem, to byla pro mě speciální série, byli jsme blízko velkého obratu. Navíc jsme hráli proti Třinci v mé první sezoně za Motor 11 zápasů, to nevymyslíte. Všechny zápasy si moc dobře pamatuji, výkony mužstva měly stoupající tendenci. Škoda, že jsme to ve čtvrtfinále neotočili, byli jsme blízko, na to se ale nehraje. Samozřejmě budu rád vzpomínat na rozhodující gól v předkole play-off proti Liberci. Tyto dva momenty bych asi vyzdvihl.

Patřil jste mezi klíčové obránce týmu, promlouval jste třeba často v kabině?
Snažil jsem se jít příkladem na ledě i v kabině. V kariéře toho mám celkem dost za sebou a věřím, že moje poznatky a rady byly cenné. V kabině nás mluvilo více kluků podle toho, jak to kdo cítil. Jinak jsem v kabině patřil k hlučnějším, hlavně díky mému výraznému smíchu.

Jak se vám hrálo před českobudějovickými fanoušky?
V Budějovicích se mi hrálo super, i jako soupeř jsem to tu měl rád. Fanoušci nás podporovali ve velkém počtu a za to jim patří velké díky.

Jak byste popsal kabinu a partu, která se tu během těch let vytvořila?
Kabina fungovala dobře, parta byla super. S klukama jsme se scházeli i mimo hokej. Každý rok byla kabina mladší, jak postupně odcházeli starší hráči, z tohoto důvodu byl každý rok malinko jiný.

V letošní sezóně jste se potýkal s opakovaným poraněním hlavy. Je váš současný zdravotní stav momentálně lepší?
Byla to pro mě první sezona, kterou jsem neodehrál celou, o to víc to pro mě bylo těžší. Byl jsem zvyklý vždy odehrát skoro sto procent zápasů. Bohužel přišlo zranění, ze kterého jsem se prakticky celou sezonu nemohl dost. Můj stav je teď lepší, tělo potřebovalo čas, čas na doléčení bohužel neoklameš. 

V dresu Budějovic jste nastoupil ke 145 utkáním, vstřelil jste 6 gólů a přihrál na 35 branek. Co na tato čísla říkáte? V extralize jste doposud nastoupil k 796 zápasům, to už je také úctyhodné.
Trenéři ze mě udělali defenzivního beka, většinou jsem hrál s mladým klukem, ať už to byl Hovi (Mikuláš Hovorka), Kachna (Ondřej Kachyňa) nebo třeba Lupin (Šimon Kubíček). Moje role byla vést ty kluky, mít stabilní výkonnost a nechybovat. Trenéři chyby neodpouštěli, alespoň mě tedy ne, proto jsem musel být dopředu trochu zabrzděn. Myslím si, že ta čísla nakonec nejsou vůbec špatná. Když nehrajete přesilové hry, čísla naskakují výrazně pomaleji. Se vší pokorou mohu říct, že už toho mám odehráno opravdu hodně, jsem rád za sezony, které jsem měl.

Jak se vám líbily České Budějovice jako město?
Město je krásné, rychle jsme se s rodinou aklimatizovali, syn chodil do výborné školky. Za ty tři roky jsme si tu vytvořili spousty přátel, určitě se sem budeme rádi vracet.

Máte už jasno o své budoucnosti, nebo si teď chcete dát chvíli na rozmyšlenou?
V hlavě už nějaké myšlenky mám, zatím si je nechám pro sebe. Motoru přeji hodně úspěchů do budoucna a budu ho nadále sledovat. Věřím, že kroky, pro které se vedení klubu rozhodlo, výrazně pomůžou klubu do budoucna a Motor se bude jen zlepšovat. Byla radost za Motor hrát.