Policisté na svém twitterovém účtu dnes informovali o tom, že lidem chodí na jejich telefonní čísla falešné sms zprávy s podpisem Petra Pavla. Falešný pisatel adresátům ve zprávě děkuje za hlas v prezidentských volbách a posílá lidi „na nejbližší služebnu“ Armády České republiky, kde mají nafasovat zbroj potřebnou pro mobilizaci na Ukrajině. Sms zprávami se zabývá policie.

Projekt NELEŽ aktualizoval k 1. červenci svůj seznam webů šířících manipulativní zprávy nebo dezinformace. A vůbec poprvé se na seznamu objevil velký balík serverů, které se tváří, že nabízejí regionální zprávy. Mezi nimi například Ústecké novinky, Jihočeské novinky a podobně. Ve skutečnosti jde o mutace „starých známých“ Prvních zpráv, serveru, který byl na jaře zablokován internetovým sdružením CZ.NIC.

Válka na Ukrajině posílila dezinformační scénu. České internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm českých dezinformačních webů. Je podobný přístup na místě a nezaspalo Česko v legislativních krocích, kterými dezinformace omezit? O tom tento týden diskutovala devítka hostů v pražském CEVRO Institutu při debatě pořádané Asociací online vydavatelů.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip se na svém twitterovém účtu zastal učitelky, která tvrdila žákům, že se v Kyjevě nic neděje. Její výklad plný lží, které šíří ruská propaganda, si nahráli sami žáci. Učitelka na škole už neučí. Filip ve svém vyjádření odkazuje na Listinu základních práv a svobod a právo jak na svobodu projevu, tak na informace.

„Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony.“ Tak mluví zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro Drbnu se rozpovídal také o tom, jak vražda jeho kolegy Jána Kuciaka změnila přístup slovenských médií k investigativní žurnalistice. Ta se po tragickém úmrtí mladého datového novináře stala součástí běžné práce většiny velkých médií.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Pod příslibem zachováni anonymity jsme mluvili s členkou jedné takové buňky, která nám přiblížila činnost skupiny.  

Internet během uplynulých hodin zaplavily fotky Daniela Landy, Lubomíra Volného nebo Ilony Csákové, tedy zarytých odpůrců očkování proti covidu, se vzkazy o tom, že se nechali naočkovat a totéž doporučují i svým fanouškům a podporovatelům. Nejde však o pravdivé informace, koláže jsou dílem internetových vtipálků, z velké části satirického webu Paralelní listy. Část veřejnosti si myslí, že jde o pravdivá vyjádření zmíněných osobností, tvůrci koláží podle svých slov doufají v žalobu.

Asi každému je jasné, že pro účinný boj s koronavirovým onemocněním zdaleka nestačí jen dobře promyšlená protiepidemická opatření. Neméně důležitá je dobrá informovanost veřejnosti a s tím spojená důvěra v opatření podniknutá v boji s nemocí. Při tom platí, že jak opatření, tak i dobře informovaná veřejnost, jsou především zodpovědností vlády. Jedná se z velké části o dvě spojené nádoby. Jakmile aspoň jedno z toho selže, je zaděláno na pořádný problém.