Mentální anorexie není jen výmysl dnešní doby. Dnešní badatelé se shodují, že poruchou příjmu potravy nejspíš trpěla i rakouská císařovna Alžběta Bavorská, manželka císaře Františka Josefa. Nasvědčují tomu totiž její zdravotní problémy i chování.

„Myslel/a jsem to dobře.“ Věta, kterou si mnoho lidí opakuje poté, co jejich slova ještě více ublížila někomu, kdo bojuje s anorexií. Jaké věty zní nevinně, ale zanechávají hluboké šrámy? Jak mluvit s nemocným, aby necítil tlak, stud nebo pocit selhání?

Pojďme se vydat na exkurzi do místa, které pro většinu lidí zní spíš jako děsivý horor – na psychiatrii. Nečekejte ale žádné tajemné laboratoře plné ledových koupelí, elektrošoků nebo šílených doktorů s ostrým skalpelem v ruce. Dozvíte se, jak to v takovém ‚blázinci‘ skutečně chodí, a proč není třeba se bát hledat pomoc.

Tato otázka je jednou z klíčových, protože když se člověk s poruchou příjmu potravy rozhodne léčit, často je to pro něj velká neznámá a nemá moc představu, co si pod léčbou vlastně představit. Možností je přitom několik.

Anorexie se nemocným zažere do mozku, ovládne mysl a stává se jejich součástí. Nutí své hostitele říkat a dělat věci, které by jinak nikdy neřekli a neudělali. Ti se pak za sebe často stydí, ale nemohou si pomoci.

Jak poznám, že mám anorexii? Co šíleného se anorektičkám honí v hlavě? A proč není dobré anorektičku do jídla nutit? Uslyšíte v podcastu Stop anorexii, který si klade za cíl nahlížet na poruchy příjmu potravy jinak - bez klišé a stereotypů.

Na české podcastové scéně startuje netradiční podcast zaměřený na poruchy příjmu potravy – Stop anorexii. Má nabídnout jiný vhled do nemoci a pomoci s vyvracením zažitých mýtů. „Internet je plný hesel o BMI, ale nikde se už nepíše, jaký šílený kolotoč vám anorexie rozjede v hlavě,“ uvádí autorka.

Depresivní myšlení, sebepoškozování, častější pokusy o sebevraždu. Pandemie koronaviru se u mladých lidí bohužel podepsala především na duševním zdraví, říká primář Dětského a dorostového oddělení Nemocnice Písek Karel Chytrý. V péči o děti přitom v Písku dlouhodobě vynikají. Zdejší neonatologické centrum je ze strany rodiček hodnoceno jako nejlepší v republice.

Již před pandemií trpělo duševním onemocněním zhruba 20 procent dospělé populace. Během pandemie se výskyt duševních nemocí zvýšil až o 50 procent. Z toho se počet úzkostí zvýšil dvakrát a počet depresí dokonce třikrát. Došlo také k navýšení výskytu nárazového alkoholismu.

Špatná nálada, ztráta zájmu o koníčky i agresivní chování. To je jen krátký výčet dopadů, které měla pandemie na psychiku mnoha dětí po celé republice. Fenoménem posledních let je sebepoškozování, které psychologové i pracovníci na Lince bezpečí řeší čím dál častěji. Velký problém vnímají odborníci také u prvňáčků, kteří kvůli distanční výuce zcela přišli o možnost se začlenit do kolektivu. Také proto doufají, že to pomohou zlepšit například letní tábory a adaptační pobyty před nástupem do školy.