Na přehlídku plemene dexter, výstavu norických koní či soutěž v rychlostní střiži ovcí se mohou těšit návštěvníci agrosalonu Země živitelka. Oblíbenou akci hostí od 25. do 30. srpna areál českobudějovického výstaviště.

Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Česká republika by měla podle ministerstva zdravotnictví dostat 2800 vakcín proti opičím neštovicím. Očkovací látky pořídila Evropská komise ze společného rozpočtu, ČR za ně nebude platit. Uvedl to dnes Český rozhlas Radiožurnál.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Baterka na telefonu vám hlásí, že se vám během pár minut vybije. Rychle proto otevíráte všechny šuplíky, abyste našli nabíječku se správnou koncovkou pro svůj telefon. Nacházíte však jen šňůry od svých starých mobilů, které nepasují na vaše zařízení. Jste frustrování a občas při usilovném hledání padne i nějaké to peprnější slovíčko.

Dnes je tomu 106 let, kdy se v naší zemi poprvé měnil čas ze zimního na letní. Stalo se v noci 30. dubna 1916. Toto střídání vydrželo dodnes, i když se v posledních letech objevila řada návrhů na to ponechat celý rok jen jeden čas. Odborníci se ale nemohou dohodnout na tom, který by to měl být. Jestli ten zimní, či letní.

Dlouhé čekání na pobočkách kvůli změně výše záloh nebo podpisu nové smlouvy s dodavatelem energií je minulost. Kontakt s kamennou pobočkou čím dál více vytlačuje on-line prostředí, které se i v energetice stává samozřejmostí. Jaká je úroveň digitalizace v tuzemsku a co vše lze dnes u dodavatele energií sjednat on-line, nejen o tom se v rozhovoru rozpovídal Michal Hátle, vedoucí týmu Digital společnosti E.ON.

Jaderná energie má být podle českých úřadů pokládána Evropskou unií za nízkoemisní i po roce 2045 a plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity. To jsou podle serveru HN.cz jedny z připomínek Česka k návrhu tzv. taxonomie, tedy návrhu nových pravidel pro ekologické investice. Garantem pro dokument s připomínkami české strany, který bude poslán do Bruselu, je podle serveru ministerstvo průmyslu a obchodu. K návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi zelené investice se mohou státy EU či nevládní organizace vyjádřit do pátku.