Češi mají za sebou první den voleb do Evropského parlamentu. Volební místnosti se pro dnešek uzavřely a na posledních šest hodin se otevřou v sobotu v osm hodin ráno. Voliči mají na výběr 30 kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Největší naději na úspěch mají i podle sázkových kurzů uskupení zastoupená ve Sněmovně. Lidé mohou hlasovat ve zhruba 14 800 volebních místnostech jen v Česku.

Úderem dnešní druhé hodiny odpolední odstartovaly v Česku volby do Evropského parlamentu. V tuzemsku probíhají tradičně ve dvou dnech, tedy v pátek (do 22:00) a v sobotu (od 8:00 do 14:00). První výsledky se lidé dozví po uzavření poslední volební místnosti v Evropské unii, tedy v neděli večer.

Volby do Evropského parlamentu startují již tento pátek. Voliči při nich budou moct vybírat z kandidátních listin 30 politických stran. Mezi jejich kandidáty je i několik Jihočechů. Jaké jsou jejich priority, a čím podle nich mohou být jižní Čechy pro Evropu inspirací?

Volby do Evropského parlamentu se z hlediska zájmu a volební účasti dost často označují za volby druhého řádu. Dost často české voliče v tom utvrzují samotná média, která tuto nálepku ráda využívají a samotný mýtus o nepříliš velké důležitosti umocňují. To je však chyba – evropská politika opravdu není o žárovkách, zahnutých banánech a dalších oblíbených klišé, kterými se někteří politici dodnes ohání. Naopak. Výsledky hlasování v Evropském parlamentu se naplno promítají do našeho každodenního života, a to zcela zásadním způsobem. V Bruselu se rozhoduje, a hlavně bude rozhodovat o věcech, které mohou náš dosavadní život změnit zcela od základu.

Už v pátek 7. a sobotu 8. června se otevřou volební místnosti, kde budou voliči vybírat z třiceti kandidátů do Evropského parlamentu. V redakci Budějcké Drbny jsme se proto rozhodli zjistit, jaké volební preference mají naši čtenáři. Přečtěte si, jak naše volební anketa dopadla.

Po vstupu do Evropské unie se české ekonomice otevřely brány k nevídaným ekonomickým možnostem. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ukazuje, jaký vliv mělo dvacetileté členství Česka ve strukturách EU, a současně nastiňuje, před které výzvy je jednotný trh Evropské unie postaven.

„Migrační pakt není jako celek dobrý, je potřeba na něm ještě výrazně zapracovat. Nemluvě o tom, že řeší jen důsledky migrace, ale ne její příčiny, a ještě úplně rezignuje na návratovou politiku,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků kandidát na europoslance za SPOLU Ondřej Krutílek (ODS). Ten se v různých pozicích na „evropské půdě“ pohybuje už zhruba dvacet let a patří mezi přední české insidery na „Brusel“. Podle něj je potřeba lidem vysvětlovat, jak se často pro ně vzdálená témata projednávaná europoslanci propisují do běžných životů lidí v tuzemsku.

Všech 30 řádně přihlášených uskupení bylo letos v ČR připuštěno k červnovým volbách do Evropského parlamentu. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. V letošních eurovolbách se tak utká o devět seskupení méně než před dvěma lety. Vyřazena byla jedna kandidátní listina, která byla podána po zákonném termínu, uvedlo ministerstvo na svém webu bez bližšího upřesnění. V evidenci úřadu, který dohlíží na dodržování pravidel financování kampaně, figuruje vedle ministerstvem registrovaných uskupení ještě Moravské zemské hnutí. Eurovolby budou v Česku 7. a 8. června.

V sobotu 24. února si lidé po celém světě připomínali smutné výročí. Přesně před dvěma lety vpadla ruská vojska na ukrajinské území. O život od té doby přišly desítky tisíc lidí, stovky tisíc ztratily trvale své domovy a z milionů lidí se stali váleční uprchlíci. Pietní akce se konala v sobotu odpoledne také na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II a přišly na ní desítky lidí.

Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.