Jaderná elektrárna Temelín míří k výraznému prodloužení své životnosti. Skupina ČEZ zahájila proces, který má umožnit provoz obou bloků až po dobu 80 let. Podle vedení společnosti i Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je předpokladem dlouhodobého provozu především dobrý technický stav elektrárny, pravidelné investice a důsledné plnění bezpečnostních standardů.

Podzemní chodby Jaderné elektrárny Temelín se v těchto týdnech proměnily ve staveniště. Technici zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, které propojuje důležité části elektrárny a hraje zásadní roli při zajištění bezpečného provozu. Náročné práce vyžadují přesnost, zkušenosti i důkladná bezpečnostní opatření.

Když se řekne jaderná elektrárna, většina lidí si představí reaktory, techniky ve žlutých kombinézách a přísná bezpečnostní opatření. Jen málokdo si ale uvědomí, že za hladkým chodem elektrárny stojí i profese, které nejsou tolik vidět – třeba lešenáři. Jedním z nich je Martin Štěch z ČEZ Energoservis, který se v oboru pohybuje třetím rokem.

Jadernou elektrárnu Temelín čeká jedna z největších technologických akcí od dob jejího vzniku v roce 2002. Modernizace elektroinstalací se bude týkat stovek rozvaděčů, zakázka za více než 800 milionů korun je naplánovaná na roky 2028 až 2032.

Jaderná elektrárna Temelín má za sebou první krok příprav na výměnu generátorů. Technici během čtyř týdnů naskenovali technologii v okolí zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky. Nasbírali přitom 1,5 terabajtu dat, jež poslouží k vytvoření přesné 3D projektové dokumentace.

Jadernou elektrárnu Temelín čeká další výrazný krok v modernizaci. Skupina ČEZ letos investuje 3,8 miliardy korun do stovek projektů, které mají zvýšit bezpečnost, efektivitu i dlouhodobou výrobu. Klíčový bude přechod na delší palivový cyklus i nový řídicí systém.

Chladicí věže jaderné elektrárny Temelín vyčnívající z husté inverze připomínají komíny potápějící se lodi. Fotografie, která v uplynulých dnech zaujala tisíce lidí na sociálních sítích, vznikla při východu slunce na Kleti. Jejím autorem je Roman Švarc z Brloha, kuchař a fotograf-samouk, který na vrchol Blanského lesa vyrazil se svým synem.

Když se řekne jaderná elektrárna, většina lidí si představí reaktory, techniky ve žlutých kombinézách a přísná bezpečnostní opatření. Jen málokdo si ale uvědomí, že za hladkým chodem elektrárny stojí i profese, které nejsou tolik vidět – třeba lešenáři. Jedním z nich je Martin Štěch z ČEZ Energoservis, který se v oboru pohybuje třetím rokem.

Zhruba pět desítek vojáků se bude od čtvrtka pohybovat kolem jaderné elektrárny Temelín. Důvodem bude celorepublikové cvičení Hradba, během kterého si armáda vyzkouší ochranu objektů kritické infrastruktury. Jedním z nich bude právě i temelínská elektrárna.

Celodenní teoretická příprava zakončená testem a praktická část složená hned z několika zkoušek. To všechno musela absolvovat Leontýna Urbanová z Týna nad Vltavou, která se ale díky tomu, že přípravou úspěšně prošla, stala vůbec první ženou, která má oprávnění svařovat v Jaderné elektrárně Temelín.